Aktuálně.cz: Proč Češi dosud neocenili pálivou chuť papriček?
Vít Malinovský: Největší konzumenti jsou Asiaté a Jihoameričané. Do objevení Ameriky se ale o žádných pálivých papričkách vůbec nevědělo. Jako první je pojídal Kryštof Kolumbus, poté se dostaly do Španělska, Portugalska a dalšími cestami do Asie. V Česku tak nemají papričky takovou tradici. Pálivá chuť je pro nás stejná jak pro Asiaty i Jihoameričany. Nevyhovuje každému.
Lidé obecně nemají rádi tu pálivou chuť. Často si myslí, že neucítí vlastní chuť jídla, ale když si na to organismus časem zvykne, tak papričky chuť jídla nezastřou. Co jsem před pěti lety považoval za smrtelnou dávku, jsem dnes schopný po několikaměsíčním tréninku pozřít celé a v syrovém stavu. Neplatí to ale o každé odrůdě.
A.cz: Jaké jsou největší mýty o konzumaci této suroviny?
V první řadě – papričky pálí, ale nepopálí. Jen simulují pálivou chuť látkou zvanou kapsaicin. K žádnému popálení přitom dojít nemůže. Zajímavé je, že se zvyšujícími dávkami si člověk na pálivou chuť zvyká, takže pak nemá například vylučovací potíže. Často se také říká, že si papričkami člověk přivodí žaludeční vředy. To je nesmysl, naopak papričky působí blahodárně na léčení vředů.
A.cz: Některé druhy jsou opravdu ďábelské. Může být jejich účinek i smrtelný?
Smrtelné nejsou, ale člověk, který zkusí například tu nejpálivější Carolinu Reaper, která má kolem tří milionů jednotek Scovilleovy stupnice pálivosti, si zažije krušné chvíle. Může to trvat i hodinu nebo dvě. Tuto papričku nelze prakticky konzumovat syrovou nebo v celku. Podává se v téměř homeopatických dávkách. Existuje ale řada pojídačů této papričky, kteří si něco chtějí dokázat, hrdinství je ale opustí ve chvíli, kdy se kroutí na zemi a zapíjí to litry mléka.
A.cz: Dá se pálivost něčím takříkajíc nahnat?
Chuť papričky se dá ovlivnit pěstováním, kdy záleží na optimálních podmínkách. To znamená 20 stupňů po většinu růstu, zda není přelívaná, což bývá častá chyba. Hlavní je ale slunce. Papričky mají pestrou paletu barev. Od bílé, bílo-zelené, přes fialovou, žlutou, oranžovou až tmavě červenou a černou. Jedná se o různá stadia zrání, podobně jako je tomu u pepře. Některé plody zrají až sedm měsíců. Platí tedy, že čím déle zrají, tím jsou pálivější.
A.cz: Je pravda, že papričky pomáhají hubnout, zlepšit sex a upevnit zdraví?
Jako afrodiziakum by možná mohly fungovat na úrovni placeba, ale nejsem si tím jist. Nezpochybnitelně ale mají podpůrný účinek proti virovému onemocnění, protože posilují krevní oběh, tím pádem i účinnost dýchacího ústrojí a metabolismus. Pokud tyto oblasti povzbuzujeme, fungují lépe a organismus se snáze vypořádá s infekcí. Látka kapsaicin stimuluje sliznice a ve větších dávkách i pokožku, ale má protizánětlivé a protibolestivé účinky. Papričky jsou významnou podporou, ale nemůžeme je brát jako samospasitelný lék.
Pro někoho je kontakt s papričkou naprosto nepříjemnou zkušeností, pro mě záležitost závislosti. Jihoameričané totiž přišli na to, že ve vyšších dávkách uvolňuje hormon endorfin, který navozuje pocity radosti a štěstí. Když nám doma papričky náhodou dojdou, trpíme.
Ing. Vít Malinovský, Ph.D.
- hudebník, překladatel a učitel, narozen v roce 1965
- absolvoval stavební fakultu ČVUT, dnes vyučuje na téže vysoké škole na katedře informatiky
- přeložil 35 knižních titulů z několika jazyků
- coby hudební publicista pracoval pro časopis Rock & Pop
- hrál s kapelou Bluesberry, hardrockovou skupinou Trioda a Sex Libris a je dlouholetým členem kapely Hudba Praha
- spolupracoval s hudebníky, jako je Matěj Ruppert, Bára Basiková, Roman Holý atd.
- je nadšeným cestovatelem, amatérským fotografem a vegetariánem
- je ženatý a má dvě dospělé děti
A.cz: Jaké jsou základní druhy?
Papričky se dělí do pěti základních skupin. U nás jsou dobře známé jalapeño, které jsou běžně k dostání čerstvé i nakládané. Bohužel ty čerstvé jsou mnohdy bez pálivé chuti. Poté si můžete koupit habanero, ty jsou asi z těch běžně dostupných nejpálivější a mají příjemnou kořeněnou chuť. Samozřejmě sem patří i chilli papričky, které mají původ v Africe. Minimálně jsou pálivé takzvané beraní rohy. A feferonky, ale to je to samé co chilli papričky, často se to zaměňuje. Koupit se dá i jolokia, ty jsou už ale pro experty, s těmi si není radno zahrávat.
A.cz: Sliny se mi zrovna nesbíhají, přesto – jak je možné naučit jíst Česko tak zdraví prospěšnou surovinu?
Těžko se to dá naučit. Pokud někdo pálivou chuť nesnese, nemá to cenu. Mohu jen doporučit recepty, které by lidem mohly zachutnat. Mám ale pocit, že v poslední době se papričky v České republice docela uchytily. Podle papričkářských webů základna fanoušků roste. Naše společnost je ale vůči novinkám ve stravování stále dosti konzervativní.
A.cz: Jaké recepty tedy můžete doporučit?
Nejraději si krájím syrové papričky na kolečka a pokládám je na máslem namazaný chléb. V oblibě mám ale i falešnou dršťkovou polévku z hlívy ústřičné nebo kotrče. Použije se standardní recept a jen se přidají nakrájené papričky. Jejich pálivost se pak skvěle snoubí s gumovou chutí hub.
