V České republice žije okolo 61 tisíc Vietnamců a tvoří jednu z největších cizineckých komunit v zemi. Mezi velká střediska patří Praha, Brno, Ostrava a dále západní a severní Čechy. Pomoc a solidarita ze strany vietnamské komunity v Česku v době pandemie koronaviru se však šíří napříč Českem.
První a zatím také nejrozsáhlejší iniciativou je šití roušek pro zdravotníky, domovy důchodců, hasiče či místní radnice, se kterým začala v polovině března zavedená organizace vietnamských rodičů v Česku s názvem Làm Cha Mẹ CZ. Skupina následně inspirovala mnoho dalších nečlenských vietnamských rodin, aby šily.
Podle Minha Maie, jednoho z koordinátorů aktivit iniciativy Viet-Up (nezisková organizace zasazující se o lepší soužití a vzájemné pochopení mezi českou společností a vietnamskou diasporou v Česku, pozn. red.), má spousta Vietnamců šicí stroje ještě z 90. let, kdy prodávali oblečení a boty.
Oficiální skupina pro šití roušek, založená Làm Cha Mẹ, měla minulý týden osm stovek členů, nyní jejich počet narostl na 1100. Nezahrnuje přitom lidi, kteří šijí samostatně, ani ty, již pomáhají s logistikou.
Ještě v únoru byli Vietnamci kvůli rouškám šikanováni na ulicích
Kvůli rouškám byli přitom Vietnamci ještě v únoru šikanováni na ulicích. Osobní zkušenost z Prahy s tím má i Minh Mai. "Začátkem února na mě skupina dětí kolem osmi až deseti let pokřikovala 'Koronavirus!'. Udělal jsem si z nich srandu, šel jsem za nimi a začal kašlat. Pak se mi začaly omlouvat, byla to velmi absurdní situace. Během února se šel můj známý ostříhat ke kadeřnicím v Holešovicích, v kadeřnictví, kde se stříhá na počkání a kde v čekárně nebyla ani noha, ho odmítli s tím, že na celý den mají objednáno."
Teď Češi vietnamským sousedům na Facebooku častokrát děkují za jejich šicí iniciativu a nezištnost. Vietnamci jsou přitom na využívání roušek zvyklí mnohem více než Češi. Podle Minha Maie je to dáno zkušeností Vietnamu se SARS či ptačí chřipkou.
Důvodem, proč čeští Vietnamci navlékli roušky dříve, bylo také rozšíření koronaviru ve Vietnamu, kde byl první potvrzený případ již koncem ledna. "Někteří si začali kupovat ochranné roušky či respirátory. V Asii je nošení roušek úplně běžné, i v dobách bez epidemie je lidé nosí kvůli ochraně proti znečištění vzduchu," popisuje koordinátor Viet-Upu.
Peníze na plicní ventilátor i pomoc s překlady
Vietnamští majitelé večerek se zase rozhodli zdravotníkům a dalším záchranným složkám nabízet kávu a nealkoholické nápoje zdarma. Vietnamci také některým institucím, například domovům důchodů, věnují dezinfekční gely.
Tím však solidarita vietnamských sousedů nekončí. Například v Ústeckém kraji místní vietnamská komunita vybrala více než 140 tisíc korun na nákup plicního ventilátoru pro ústeckou Masarykovu nemocnici, peníze nemocnici již předala.
Vietnamští podnikatelé také posílají peníze na transparentní účet na nákup textilu pro šičky roušek.
Velkou pomocí je v těchto dnech také překládání pro ty, kteří mají problém s češtinou. Iniciativy se ujala skupina Učíme se česky (Học tiếng Séc), která spolu s tlumočníky čítá přes 50 členů. "Společně pomáhají s překladem a tlumočením přes telefon lidem, kteří se nedorozumí česky," vysvětlují zakladatelé oficiální facebookové stránky Vietnamci pomáhají.
Funguje také amatérská infolinka Vietnamců, kteří svým krajanům bezplatně nabízejí po telefonu informace o koronaviru. Organizace Viet-Up zase ve spolupráci s česko-vietnamskými lékaři a mediky vytvořila informační web www.covidinfo.cz ve vietnamštině, což je překlad doporučení a informací českého ministerstva zdravotnictví. Kromě toho by tento týden měla být zřízena informační linka pro vietnamsky hovořící, kterou budou obsluhovat tři vyškolené česko-vietnamské medičky.
"Majority zapomínají velmi rychle na pozitivní faktory minorit"
Solidarita ze strany vietnamské komunity je podle koordinátora Viet-Upu daná do jisté míry tím, že v dobách krize se čeští Vietnamci semknou, přestože vietnamská diaspora v Česku běžně takto nefunguje.
A uvádí příklad z požáru domu pečovatelských služeb ve Vejprtech. "Vietnamci z Chomutovska během oslav lunárního roku vybrali na akci peníze na podporu ústavu ve Vejprtech."
Nehledě na to, že vietnamští majitelé bister a restaurací či salonů krásy museli zůstat kvůli uzavření provozoven doma a i tady chtějí být užiteční.
Podle Minha Maie je důležité, aby se vietnamská diaspora "vezla na vlně pozitivního PR". "Majority zapomínají velmi rychle na pozitivní faktory minorit v dobách klidu a míru," tvrdí Minh Mai. Koordinátor Viet-Upu zmiňuje také strach Vietnamců z toho, že by v době pandemie mohli být vnímáni jako "občané druhé kategorie".
"Přátelé si mají pomáhat"
Zakladatel aplikace Foodgroot Petr Václavek na svém Facebooku nedávno zveřejnil fotografii z jednoho z vietnamských obchodů, kde nabízí roušku a rukavice zdarma pro zákazníky s popiskem, že přátelé si mají pomáhat. Příspěvek sdílely tisíce lidí.
Podle českého herce s vietnamskými kořeny Duye Anha Trana (známého také jako Lukáš Tran) si Vietnamci vztahů s Čechy velmi váží. V nedávném rozhovoru také uvedl, že solidarita ze strany Vietnamců je obrovské gesto. "Vietnamci jsou hodně podnikaví a peníze jsou pro ně důležité, jsou velmi šetřiví, navíc peníze často posílají rodině do Vietnamu. Je to obrovské gesto, větší, než si Češi dokážou představit. A jsem za něj moc rád."
Myslí si také, že by současná vlna solidarity mohla změnit pohled některých Čechů na vietnamskou komunitu. "Pokud si Češi myslí, že Vietnamci mohou ve večerkách prát peníze anebo v nich prodávají drogy, tak snad tohle Čechy přesvědčí, že je to hloupost," řekl Tran.
Být prospěšní české společnosti
Minh Mai vidí pozitivum současné vlny solidarity v tom, že Vietnamce v Česku naučí fungovat více jako komunita, která se bude podporovat a nebude se uzavírat do sebe. "Anebo taky ne a naučí je to, že je lepší si pomáhat mezi sebou," říká. Zároveň však zdůrazňuje, že české majoritě vyslali čeští Vietnamci "jasný signál, že chtějí být prospěšní české společnosti a vrátit jí tu možnost v Česku žít".
Thuy Duongová, jež sdílela příspěvek o sbírce na plicní ventilátor, uvedla, že do pomoci se zapojuje celé Česko, a není tak třeba speciálně vyzdvihovat vietnamskou komunitu. "Česko považujeme za svůj druhý domov a je pro nás samozřejmostí pomoct tam, kde je třeba. Nevnímáme to jako pomoc Česku, ale jako pomoc naší zemi," napsala na Facebooku.
Minh Mai si ale myslí, že je to vnímáním její identity, která odpovídá druhé generaci Vietnamců v Česku. "První generace se považuje za Vietnamce a budou říkat 'My Vietnamci pomáháme našim českým přátelům'," tvrdí.
Podle Thuý An Vươngové, spisovatelky a zakladatelky rodičovské skupiny Làm Cha Mẹ CZ, pomáhají roušky sbližovat lidi. "Už žádné rozdíly původu, žádná diskriminace, žádní Češi nebo Vietnamci, starosta, nehtař… Teď 'krása' spočívá jen v tom, zda 'nosíš', nebo 'nenosíš'. Všude jsou fotky lidí, kteří si navzájem pomáhají. Že by koronavirus naučil lidstvo velkou lekci o lidskosti? Se zakrytými tvářemi jsme si všichni rovni," napsala na Facebooku.
Zároveň si pokládá otázku, jaké to bude, až pandemie koronaviru jednou pomine: "Až bude po všem, až si sundáme zmíněné roušky, zachováme si k sobě pořád ten přívětivý pohled jako nyní se zakrytým obličejem?"
