Čech začal kupovat v 80. letech umění na dluh, dnes je uznávaným poradcem a sběratelem

Magazín Magazín
Aktualizováno 29. 3. 2017 16:49
Od 80. let sbíral Richard Adam plátna českých výtvarníků. Zpočátku jejich práce kupoval na splátky. O deset let později se stal mecenášem a většinu svého platu utratil za díla mladých umělců. O jeho rozsáhlé sbírce se veřejnost dozvěděla především díky výstavě v pražském Rudolfinu. "Obraz se musí líbit, musíte na něj mít a musí být k mání," řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Richard Adam
Richard Adam | Foto: Tomáš Škoda

Richard Adam vystudoval práva a živil se jako pojišťovák v několika ústavech. V 80. letech však zcela propadl tehdejšímu uměleckému světu. O jeho rozsáhlé sbírce moderního českého umění se veřejnost dozvěděla až po téměř dvaceti letech, kdy si koupil svůj první obraz od Ivana Ouhela s názvem Lom.

"Stál pět tisíc a to bylo strašně moc, protože jsem vydělával dva tisíce," řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Ouhelovo plátno si tak, stejně jako řadu dalších, pořídil na splátky.

Nákup obrazů se pro něj stal vášní. Zatímco ještě v roce 1994 mu jeho tehdejší zaměstnavatel málem nechal zaplatit 20 českých pláten za desítky tisíc korun, které měl nakoupit do sbírky pojišťovny, už koncem 90. let se stal mecenášem mladých výtvarníků.

"Platil jsem za ty kluky útraty v hospodách a oni mi za to dali třeba kresbu. Tři čtvrtiny z toho, co jsem vydělal, jsem rozdal. Je pravda, že občas jsem nějakého umělce doslova zachránil před hladem," sdělil Adam Hospodářským novinám.

Svůj koníček si mohl dovolit rozvíjet i díky pozdějšímu působení ve švýcarské pojišťovně Zürich Versicherung.

Sběratelství je návyková droga

Sbírání obrazů je podle Adama návyková droga. Majetnický a obchodní vztah však k umění nikdy neměl. "Nikdy jsem to nebral jako něco, na čem později vydělám," řekl. Jednu dobu měl v pokoji svého malého pražského panelákového bytu i 120 pláten. "Měl jsem jen úzký průchod od postele ke křeslu," popsal novinám.

Svou sbírku, jejímž jádrem je umění 90. let, mohl později umístit do brněnské Wannieck Gallery v prostorách bývalé slévárny Vaňkovka, kde působil také jako umělecký ředitel.

O jeho početných plátnech se dozvěděla široká veřejnost v roce 2006 díky výstavě Akné v pražském Rudolfinu.

Důležitý je vztah sběratele a umělce

Podle mnoha odborníků Adamova sbírka kvalitou i záběrem předčí sbírky jiných institucí. Ani Národní galerie neměla a dodnes nemá tak vynikající soubor české malby od 80. let do současnosti. Richard Adam tvrdí, že při nakupování umění tři zásady: "Obraz se musí líbit, musíte na něj mít a musí být k mání."

Velmi důležitý je podle něj také vztah mezi sběratelem a umělcem. "Kdyby se o něj nikdo nezajímal, dříve či později toho nechá. Kdežto když přišel Adam, na splátky něco koupil a slíbil, že koupí zase, ten malíř se snažil udělat něco stejně dobrého nebo lepšího," dodal sběratel.

Svá umělecká díla sice svěřil Nadačnímu fondu českého umění, stále se však aktivně věnuje podpoře současných mladých umělců. "Lidé na škole nebo těsně po ní většinou tvoří to nejlepší. Do výtvarného světa vstupují s něčím, čím se mají odlišit od předchozí generace," vysvětlil Adam.

Kompletní rozhovor se sběratelem umění Richardem Adamem si můžete přečíst již ve čtvrtek ve speciální příloze Investice do umění, která vychází jako součást Hospodářských novin.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Na stovkách nádraží a pošt vzniknou místa pro výdej poštovních balíků

Na 144 železničních nádražích vzniknou místa pro výdej poštovních balíků. Dalších 135 výdejních boxů pak přibude na pobočkách pošt. Správa železnic se na tom dohodla s Českou poštou, uvedly ve středu obě společnosti. Výdejní místa bude provozovat vysoutěžená zásilková firma.

Výdejních boxů by po celé republice mělo být skoro 300. K dispozici budou ve 144 stanicích, například na hlavních nádražích v Plzni, Praze či Olomouci, dále také v Havlíčkově Brodě nebo Hodoníně. Se 135 místy se pak počítá i na pobočkách České pošty. Na umístění boxů ve vytyčených lokalitách bude nyní vypsána veřejná soutěž, nájemní smlouva s vítězem soutěže bude uzavřena na pět let. V následujících letech se předpokládá zřízení boxů i v dalších lokalitách.

"Naším cílem je postupně rozšířit portfolio služeb, které na nádražích mohou denně využít nejenom cestující, ale i každý kolemjdoucí. Zřízení výdejních boxů je prvním z těchto kroků, věřím, že novou službu veřejnost ocení," uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sudetští Němci na sjezdu udělí cenu českému exministrovi kultury Hermanovi

Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) na červencovém sjezdu v Mnichově udělí bývalému českému ministrovi kultury Danielu Hermanovi nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Ve středu to oznámilo krajanské sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků. Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt v prohlášení označil Hermana za člověka, který pomáhá ostatní spojovat a usmiřovat.

Nejvyšší představitel sudetských Němců Posselt uvedl, že Herman je mimořádným křesťanským stavitelem mostů a usmiřovatelem. Cenu si Herman převezme v sobotu 17. července.

Herman navštívil sudetoněmecký sjezd v roce 2016 jako první člen české vlády. V tehdejším projevu, ve kterém sudetské Němce pozdravil oslovením milí krajané, připomněl nacistické zločiny i násilnosti Čechů při poválečném odsunu německy mluvícího obyvatelstva. Vyjádřil také lítost nad těmito událostmi. Sjezdu se Herman zúčastnil také v roce 2019, který byl kvůli pandemii nemoci covid-19 zatím poslední. Tehdy byl jedním z řečníků, kteří gratulovali dlouholeté šéfce Izraelitské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku Charlotte Knoblochové k Evropské ceně Karla IV.

Zdroj: ČTK
Další zprávy