reklama
 
 

Některé paneláky se do Prahy vozily až z Brna. Teď je kazí nevkusné rekonstrukce, říká fanoušek

11. 1. 2017
Marián Lipták propadl kouzlu paneláků už v dětství. V jednom z nich totiž vyrůstal. Líbila se mu nejenom velká otočná okna nebo deskové radiátory, ale i vypínače zabudované v zárubních. Vášeň pro prefabrikovanou architekturu a pro pozůstatky socialismu mu zůstala dodnes. Ve volném čase objíždí panelová sídliště v Česku a na webu Panelaky.info, který založil, plánuje vytvořit obsáhlou databázi. „Snažím se zdokumentovat paneláky v původním stavu, což je boj o čas se zateplovači,“ říká.

Paneláky se staly vaším koníčkem. Ve volné čase je objíždíte, fotografujete a dokumentujete. Čím přesně vás zaujaly, že jim obětujete skoro všechen volný čas?

Mám rád jejich jednoduchost a přitom propracovanost. Na nic si nehrají, jsou ryze účelné. Fascinuje mě ten pokrokový způsob výstavby, je to skoro utopie, vytvářet domy v továrnách. Bytová jádra, na která všichni nadávají, byla ve své době vrcholem prefabrikace. Jádro, tak jak jste ho měli doma včetně vybavení, putovalo z továrny až na staveniště. Jeřábem bylo sneseno na své místo a teprve potom se pokládaly stropy. Díky umakartovým jádrům měl každý svou koupelnu a WC, už se nemuselo chodit na společnou pavlač.

Paneláky mají ale i hodně odpůrců. Někteří dokonce považují bydlení v paneláku za podřadné. Souhlasíte s tímto všeobecně rozšířeným názorem?

Paneláky skokově zvedly standard bydlení prakticky na dnešní úroveň. Do té doby jste si mohli o vlastní koupelně, toaletě, teplé vodě nebo plynu nechat jen zdát. V paneláku měl výše jmenované prakticky každý byt. Přechod na paneláky byl obrovský vývojový skok, který nemá dodnes obdoby. Bydlení v něm považuji za kvalitní a jako jednu z těch lepších možností. Osobně ho považuji za nejlepší formu bydlení ve městě. Navíc v paneláku bydlí třetina obyvatel v České republice a velmi dobře jim slouží. Jejich hanění považuji za nespravedlivé a hlavně neopodstatněné.

A co tradiční argumenty panelákových odpůrců? „Všechno je tam slyšet“ a „vidíte si z okna do okna“?

Ty považuji za úsměvné, protože tyto vlastnosti nemají jen paneláky. Sousedy slyšíte i v cihlových domech nebo novostavbách. U vzdálenosti mezi okny, potažmo domy, je to ještě úsměvnější. V historických jádrech měst i jejich širších centrech jsou k sobě staré domy mnohem blíže, prakticky je od sebe odděluje pouze ulice. Navíc v klasických domech mnohdy vznikají vnitrobloky, což jsou malé a tmavé prostory, tam je to skutečně "z okna do okna". Paneláky se nejvíce vyskytují na sídlištích a tam jsou od sebe jednotlivé domy dostatečně, mnohdy až plýtvavě vzdálené. I na těch nejstísněnějších sídlištích je vzdálenost mezi domy oproti historickým jádrům měst doslova královská.

Netrpí panelové domy v současnosti spíš nekvalitními rekonstrukcemi? Mám tím na mysli plastová okna nebo různobarevné fasády.

Ano, trpí a hodně. Dnes je většina paneláků již zateplených, a to v drtivé většině případů špatně. Největším prohřeškem je nesjednocená barevnost fasád, kdy mnohdy v rámci jednoho domu má každý vchod jinou křiklavou barvu, okna i provedení lodžií. Když jsme u těch lodžií, tak u paneláků, které mají lodžie skrz celá průčelí, se ta snaha o individualitu projevuje nejhůře. Každý si svou lodžii natře jinou barvou, mříže na zábradlí si zakryje odlišným materiálem a ve výsledku vypadá dům jako skládka odpadu. Lidé se snaží vymýšlet různé motivy a malůvky na fasády, aby byl jejich panelák originální, ve výsledku ale působí celé sídliště jako cirkus. Existuje přitom jednoduché a elegantní řešení.

Vracet panelákům původní vzhled?

Samozřejmě. Původní vzhled panelových domů je tím nejlepším, co se pro daný objekt dalo a dá vymyslet. Nebojte, nebude to škaredé, jako si pamatujete z období před zateplováním. Původní vzhled vyvedený současnými technologiemi bude nádherný a takto zrekonstruovaný dům zazáří tak, jako kdysi zářily první barevné paneláky.  

A z čeho podle vás pramení tahle fascinace barevnými fasádami?

Jistě má každý v živé paměti, jak naše paneláky ještě nedávno vypadaly. Byly na pohled škaredé, ale proč? Protože v minulém režimu se jim nedostávalo prakticky žádné údržby. Fasády byly špinavé, opadané a popraskané. Zábradlí balkonů a lodžií bylo zrezivělé a spáry mezi panely byly mnohdy vydrolené. První zateplené paneláky tak doslova zářily novotou a lidem se to líbilo. Původní vzhled byl označován za šedivý a všichni chtěli najednou bydlet v barevném a veselém domě. Pravdou však je, že paneláky vlastně šedivé nikdy nebyly. Šedivé brizolitové omítky se používaly převážně v 60. letech. Při nejmasivnějším období výstavby paneláků v 70. a 80. letech byly fasády na panelácích bílé nebo ve světlých odstínech okrové. 

Často se v souvislosti s panelovými domy mluví i o třicetileté životnosti. Většina z nich tedy už přesluhuje? 

Tohle je velmi rozšířený mýtus. Ona životnost třicet let byla zamýšlena pro vybavení domu, jako jsou výtahy, stoupačky, bytové vybavení. Životnost konstrukce panelových domů je minimálně 100 let, spíše ale několik stovek, daly by se vlastně označit za věčné. Většina paneláků má příčný nosný systém, vnější stěny s okny tedy nejsou nosné a do těch vnitřních se voda ani jiné nepříznivé povětrnostní vlivy nedostanou. Zajímavostí jsou opuštěné paneláky v ukrajinském městě Pripjať, které jsou následkem výbuchu jaderné elektrárny Černobyl od roku 1986 opuštěné a vyrabované. Žádný se dodnes nezřítil, a to do nich zatéká a na střechách rostou náletové dřeviny. Jsem si zcela jistý, že dříve než panelák půjde k zemi ze statických důvodů nějaká z novostaveb.

Kromě nekvalitního zateplování a barevného pojetí fasád najdete na bydlení na panelákových sídlištích ještě nějaké další negativum? 

Jednoznačně parkování. Když se sídliště stavěla, nikdo netušil, že jednou bude mít každý byt své auto.

To je ale velmi obtížné změnit...

To záleží vždy na možnostech daného sídliště. Na sídlištích je hodně prostoru mezi domy, ale obyvatelé nikdy nemají radost z toho, když se krátí zelené plochy na úkor parkování. Parkovací domy jsou nepohodlné, každý chce parkovat co nejblíže k domu. Obecné řešení, které nevezme příliš zeleně, je přestavět podélná stání na příčná. Ani to ale nestačí, aut je prostě moc a problémy jsou i v centrech měst (ještě větší než na sídlištích). V tomto ohledu vedou novostavby, pod kterými bývají většinou podzemní garáže.

Kdy se vlastně v Česku postavil první panelový dům?

První panelový dům vznikl v roce 1954 ve Zlíně, tehdy Gottwaldově. Jeho jméno je G40, kdy písmeno „G“ znamená Gottwaldov a číslice 40 pak značí počet bytů v tomto domě. První panelák má pět nadzemních podlaží a je zdobený ve stylu socialistického realismu. Zajímavostí je, že v tomto typu panelových domů se nacházelo podlahové vytápění, což bylo na danou dobu velmi nadčasové řešení. Typ G40 se od roku 1953 začal stavět sériově, a to zejména v Praze. Najdeme ho i v jiných městech, například v Olomouci mají dva. Všechny G40 dodnes stojí a jsou ve výborné kondici.

Panelový dům ale není výdobytkem komununismu...

Přesně tak. Panelák nevymysleli komunisti. S jejich vývojem se začalo už mnohem dříve, u nás konkrétně po druhé světové válce. Jejich vývojem se zabývalo stavební oddělení firmy Baťa. Proto také vznikl onen první panelák právě ve Zlíně (tehdy Gottwaldov, pozn. red.).

Z informací na vašem webu vyplývá, že existuje hned několik typů panelových domů. Kolich jich je celkem? 

Z pěti základních typů se to rozvětvilo na přibližně padesát. Dále vznikaly různé malosériové soustavy a experimenty. Nejsem schopný říct přesné číslo, protože zdaleka neznám všechny varianty (hlavně ty malosériové). Například o soustavě P10K se zatím nikde nedočtete, přesto existuje a osobně jsem tyto domy fotil. Věřím, že celkově bude typů panelových domů přes sto. Navíc pojmem panelové domy se označují i ne úplně celopanelové domy. Například soustava V-OS, která sestává z montovaného skeletu a monolitického jádra, má panelové jen stropy a obvodový plášť.

Jaký typ je u nás nejrozšířenější?

Nejrozšířenější je typ T06B, respektive všechny jeho krajské varianty. Jak jsem již uvedl, každé město si jej mohlo upravit k obrazu svému, a proto byl tolik oblíbený. Nevím o městě, ve kterém by se typ T06B nevyskytoval.

O Praze jste mluvil jako o městě, které je „panelákově“ nejzajímavější. Proč?

Protože v Praze je mají všechny, tedy s nadsázkou. V Praze si docela často postavili pár paneláků z úplně jiného kraje. Někdy dokonce celá sídliště. Najdeme tam například paneláky z Karlových Varů, Plzně, Olomouce nebo Ostravy. Některé typy, jako například Brněnská soustava B70-360, tam stojí v několika kusech a panely se dovážely z Brna. Jiné, jako třeba ostravské BP70-OS, se stavěly ve větším množství a pro výrobu panelů se upravila některá z místních paneláren.    

Plánujete navštívit i zahraniční sídliště a panelové domy?

Zahraničí, kterému se věnuji nejvíce, je Slovensko. V době panelové výstavby jsme byli jeden stát, a tak jsme měli panelákový vývoj společný. Přesto se dá říct, že na Slovensku je to úplně jiný svět, co se paneláků týče, vývoj se tam podobně jako u nás rozvětvil a vzniklo mnoho typů paneláků. Některé ryze slovenské typy se stavěly i u nás a naopak. Když jsem v zahraničí, sleduji hlavně budovy. Pokud vidím panelák, musím ho hned vyfotit. Například ve Vídni jich taky mají docela dost. Soustředím se ale hlavně na Československo, snažím se dokumentovat paneláky v původním stavu a je to boj o čas se zateplovači. Proto prosím kohokoliv, kdo by chtěl pomoct, aby mi vyfotil paneláky v původním stavu ve svém okolí. Moc mi to pomůže. Máte-li doma nějaké původní vybavení, také mi ho prosím vyfoťte. Uvítám i možnost prostudovat si dokumentaci nebo tipy na zajímavé panelákové lokality. Návody k focení výše jmenovaného najdete webu Panelaky.info.

Je to naše kulturní dědictví, ze Západu je tahle architektura vnímána velmi pozitivně, je třeba udržet otisk doby, říká Vladimir 518 o „nejošklivějších stavbách“ Prahy, jako je třeba Žižkovská věž. | Video: Daniela Drtinová |  19:30

autor: Petra Jansová | 11. 1. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama