Kenai - Třináct tisíc let staré rašeliniště na Aljašce zarůstá stromy a keři. Je to důkaz globálního oteplování a jeho potenciálně ničivého vlivu na severoamerický stát, jehož třetina je pokryta lesy.
Informaci o výzkumu ekologa Eda Berga zkoumajícího rašelinu na poloostrově Kenai přinesla agentura Reuters.
Berg z americké Služby pro rybolov a přírodu na okrajích rašeliniště zkoumal zbytky keřů a dalších rostlin, které vyrostly během posledních třiceti let v půdě, která byla v minulosti pro dřeviny příliš bažinatá.
Čtěte také: Ptáci se stěhují na sever. Z domovů je žene oteplování
Jinými slovy, země se vysušuje a rašeliniště se mění v les.
Velké změny už probíhají
„Nastala velká změna," řekl pro Reuters Berg. Podle něj průzkum rašeliniště ukázal, že rašelina se nachází asi sedm metrů pod povrchem. Nikde není ani známka po tom, že by zde posledních několik set let rostly stromy nebo keře.
Během padesáti let může ovšem rašelinu pokrýt porost smrku černého.
Aljaška zažila největší oteplení ze všech amerických států. Od šedesátých let stouply teploty v průměru o tři stupně Celsia a v zimních měsících ve vnitrozemí dokonce až od 4,5 stupně.
Čtěte také: Portugalsko se mění v poušť. Pomohou korkové duby
„Máme hromady důkazů, že nevídaná, neobyčejně silná změna klimatu již začala," tvrdí Glenn Juday z Aljašské univerzity ve Fairbanks.
„Neznamená to, že takové věci se mohou stát," řekl Juday. „Tyto změny probíhají a bude jich ještě mnohem víc."
Lýkožrout a kůrovec ničí Aljašku
Jednu třetinu povrchu Aljašky pokrývají lesy a změna teplot přinese sucha, lesní požáry a invaze lesních škůdců jako například lýkožrouta smrkového.
V polárních oblastech zase tání mořského ledu zmenšuje životní prostor ledních medvědů, tuleňů a dalších desítek živočišných druhů.
Na poloostrově Kenai jižně od Anchorage rostoucí teploty částečně nesou vinu za přemnožení kůrovce, který obyčejně žije v teplejších oblastech.
Čtěte také: Arktida bude za deset let v létě bez ledu, varují vědci
Celkově kůrovec od roku 1992 zlikvidoval více než 1,21 milionu hektarů lesů ve střední části Aljašky, což je nejvíce v historii Severní Ameriky.
Smrky černé, které nově rostou na okrajích rašelinišť, hoří mnohem snadněji než dřevo smrku sivého, a tak mohou vytvořit most, který umožní ohni přeskočit i přes rašeliniště, která v minulosti oheň zastavila.
Rašeliniště jsou asi z poloviny tvořena uhlíkem a jejich vysušení nebo hoření produkuje skleníkový plyn oxid uhličitý.
Čtěte také:
