Umění je všude kolem nás. Není divu, že se propsalo i do jídla, přesněji do jedlých dekorací a instalací, které se vyrábějí například z těsta a čokolády. Skrze jedlé umění lze vyprávět příběh zcela unikátním stylem, přičemž estetika je na prvním místě. Extravagantnější instalace čím dál více pronikají do komerčního světa a veřejného prostoru. Konkrétně se s nimi můžeme setkat například na akcích známých značek, v časopisech a obchodních výlohách.
Významný vliv měly na "food styling a design" surrealistické stoly Salvadora Dalího, které byly plné různě přetvořených pokrmů. Díky svému specifickému uměleckému vyjádření se průkopnicí moderních jedlých instalací stala Laila Goharová. Ta svět zaujala především jedlými pyramidami či židlí vykrojenou z dortu. Jedlým instalacím se začaly věnovat i Adéla Zapletalová a Barbora Gábová, které před třemi lety založily projekt AB and Collective. S pomocí jídla a přírodních materiálů vytvářejí dekorace a další zajímavé a někdy i možná trochu bláznivé výrobky.
Směrodatný i omezující kodex založený na lokálních surovinách
"Protože máme stejný přístup k vizuálnímu pojetí, chtěly jsme spojit umění, fotografii a jídlo a udělat z toho jedlou výstavu. Tento nápad neskončil jen u plánů a díky této akci vznikl AB and Collectiv," popisuje Gábová start spolupráce mezi ní a Zapletalovou. Jejich tvorba je založená na lokálních, sezonních a bezmasých produktech a surovinách a práci s přírodními materiály. Společně vytvořily kodex, který je pro ně směrodatný, ale také omezující.
"Jsou to naše pravidla, za kterými si stojíme. Například těmi bezmasými výrobky jsme specifické a ne každému to sedí. Často se nám stává, že nad projektem strávíme opravdu spoustu hodin, protože musíme vytvářet nejrůznější alternativy věcí, které v rámci naší filozofie využívat nechceme. Nejvíce nás baví proces tvorby. Ten se skládá z komunikace, vytváření moodboardů a jasně daného konceptu a příběhu, za kterým si stojíme," říká.
Jednoduché, ale chutné suroviny a inspirace ve folkloru
V rámci jedlých komponentů pracují především s ovocem, zeleninou, chlebovým těstem, máslem a olejem. Zaměřují se na kvalitu ingrediencí a jednoduchost, která dle jejich názoru funguje nejlépe. "Když si dáte do úst chleba s máslem a následně to zajíte čokoládou, to je přece blaho," míní Zapletalová. Mimo jídla nejčastěji pracují s porcelánem, travinami, hlínou, dřevinami a textilem. "Látky barvíme přírodninami, batikujeme je a také šijeme," doplňuje. V jejich instalacích rozhodně nenajdete například věci z plastu či chemická barviva.
V portfoliu mají celou škálu unikátních výrobků, u kterých jde o chuť, estetiku, ale také texturu a strukturu. "Ovlivňuje nás příroda, folklor, historie i přístup k tradicím. Což je v našich výtvorech hodně vidět. Něco v nás utkví, ani vlastně nevíme, kde jsme to vzaly, a následně z té myšlenky utvoříme produkt, který symbolizuje náš přístup a naše estetické vnímání," tvrdí Gábová a dodává, že v rámci výstav i zakázek nevytváří jen samotné jedlé dekorace, ale také komponenty, na kterých je jídlo prezentováno.
Jde například o podstavce, stolečky a další dekorace. Jejich dovednosti přesahují do mnoha oborů a jsou velmi manuálně zručné. Vzhledem k tomu, že jejich výrobky jsou ručně vyráběné, vznikají u nich nedokonalosti, které však obě považují za výhodu, nikoliv nevýhodu. Každý kus je originálem.
Smlsnout si na kabelce? To jen tak nezažijete
"Když dostaneme zakázku, okamžitě se ptáme, zda je zapotřebí těmi jedlými instalacemi účastníky zasytit. To je v procesu tvorby zásadní. Je rozdíl, zda se tím mají jen kochat, či si na tom mají i pochutnat," tvrdí Zapletalová s tím, že nejraději kombinují estetický a chuťový zážitek.
Vzhledem k tomu, že Češi nejsou na podobné instalace zvyklí, tvůrkyně se často setkávají s tím, že musí účastníky povzbudit, aby překonali ostych a odvážili se komponenty ochutnat. Přece jen málokdo má možnost pochutnat si na tašce či náhrdelníku z těsta.
"Ve většině případů se nám stává, že na začátku akce musíme uvést, že vytvořené komponenty jsou jedlé. Ostýchavost se však pojí spíš s tím, že se bojí tu instalaci zničit. Neberou to jako pomíjivou věc, která je vytvořená vlastně hlavně na začátek akce. Jakmile se z ní kus uloupne, estetický dojem klesá," popisuje Gábová.
"Nedávno jsme pracovaly na jedlé instalaci pro Denisu Adolfovou, která vytváří kožené kabelky. Proto jsme z těsta vytvořily právě tento doplněk. Málokdo si ale vezme do ruky kabelku a pochutná si na ní na nějaké veřejné akci, takže vznikl takový vtipný moment," dodává její kolegyně.
Jeptišky s koblížky a strach z neznámého
Zakladatelky AB and Collective pracují na menších i větších projektech, které je baví a naplňují. Mezi jejich signifikantní projekty lze zařadit jejich první a (zatím) poslední uměleckou jedlou výstavu, instalaci pro Czech Grand Design a spolupráce se značkami Malinna a Janja Prokić. V neposlední řadě vyzdvihují instalaci, která vznikla v Kostelu svatého Jiljí, kde primárně nešlo o jedlé komponenty, ale o dvacet metrů dlouhý papír se staročeským textem.
"Tato spolupráce byla magická. Pracovaly jsme také se solí, která je důležitou složkou, snažily jsme se napodobit víno a jeptišky si přiťukávaly s koblížky," říká o akci v kostele Zapletalová.
V naší zemi je tento obor na samém začátku, proto nemají možnost s každým projektem přijít s dechberoucí instalací. "U zakázek často narážíme na mantinely. Tím, že tady není historie tohoto odvětví, vzniká přirozený strach zadavatelů z něčeho nového a u nás neobvyklého. Nemáme na co navázat a často se setkáváme s odmítnutím. Ve světě dělají velké věci, protože již mají nějakou tradici. Tudíž se s touto tvorbou v mnohých zemích již nepojí strach z neznáma," popisuje Zapletalová.
Dle Gábové mají zadavatelé zakázek strach také z reakcí návštěvníků a případného nepochopení příběhu celé instalace. Klíčové však jsou, jako všude, finance. Například větší socha z hroznového vína stojí kolem osmi tisíc korun, což na českých akcí snadno neprojde.
Jemný kýč, trendy a udržitelnost
Momentálním trendem snad ve všech oblastech je důraz na nulový odpad a omezení plýtvání. Udržitelnost je důležitým tématem i pro obě umělkyně a podnikatelky. "Nechceme plýtvat jídlem. Ne vždy to jde, ale děláme maximum, co je v našich silách. Snažíme se zlepšovat a učíme se," říká Gábová s tím, že jiných trendů se nedrží. "Například během jedné instalace jsme využily hrušky, ze kterých se pak následně udělala povidla," dodává Zapletalová.
Obecně se trendy v jedlých instalacích pojí s trendy v módě a designu, kde se momentálně dostává do popředí maximalismus. Zakladatelky AB and Collective se shodují na tom, že v jejich práci je nejvíce baví kombinace maximalismu a minimalismu. Z jednoduchých surovin mohou vytvořit instalace obrovských rozměrů a přetavit je do jemného kýče.
V budoucnu by se chtěly soustředit na zahraniční projekty, díky kterým se mohou dostat do širšího povědomí. Následně třeba docílí toho, že se o jedlé instalace zvýší zájem i v našich končinách.
