Od laboratoří po kokpit: Češky, které překročily hranice své doby

Dagmar Tichá Dagmar Tichá
11. 10. 2025 14:00
Věda, letectví, právo, medicína i aktivismus — česká historie i současnost skrývá desítky žen, které měnily a mění svět. Často bez slávy, ale s velkým dopadem na společnost i další generace. První pilotka. První profesorka. Průkopnice vědy, výzkumu i postavení žen ve vědě. Jejich příběhy překročily hranice své doby a ukazují, že odvaha a zvídavost jsou tou nejlepší inspirací.

Takovou byla i Dana Drábová, která zemřela v pondělí. Dlouholeté šéfce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bylo 64 let. Drábová byla v Česku i zahraničí uznávanou odborníci na jadernou energetiku, byla také výraznou osobností veřejného života. Angažovala se v komunální politicie či v podpoře Ukrajině.V čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost stála Drábová víc než čtvrtstoletí, od roku 1999. Žádný jiný státní úředník tak dlouho v tak vysoké funkci v polistopadové historii nevydržel.

Dana Drábová byla ženou, která ovlivnila lidi napříč obory i generacemi.

Foto: Akademie věd České republiky / Stanislava Kyselová / creative commons

Helena Illnerová - první žena v čele Akademie věd

Fyzioložka, biochemička, průkopnice výzkumu biologických rytmů. Patří k nejvýznamnějším osobnostem české vědy.

Proslavila se výzkumem vnitřních biologických hodin a jejich vztahu k hormonu melatoninu, který ovlivňuje spánek i další denní rytmy v těle. Se svým týmem prokázala, že tvorba melatoninu v šišince mozkové je řízena těmito vnitřními hodinami a závisí na střídání světla a tmy. Díky jejím objevům dnes lépe chápeme, jak organismus reaguje na den a noc.

V letech 2001 až 2005 byla první ženou v čele Akademie věd ČR. Za svou práci získala řadu ocenění a medailí a patří k nejvýraznějším popularizátorkám vědy u nás. Její výzkum významně přispěl k rozvoji chronobiologie - oboru, který zkoumá biologické rytmy živých organismů.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy