Velryby a delfíni se často chovají jako lidé. Podle vědců za to mohou velké mozky a život ve skupině

Magazín Magazín
19. 10. 2017 8:15
Podle britsko-americké studie, zveřejněné nedávno v časopise Nature Ecology and Evolution, jsou si mozky lidí a kytovců v lecčems podobné. Stejně jako lidé si totiž dokážou podmořští savci nejen hrát nebo pomáhat, ale také používat lokální dialekty. Velryby rovněž dokážou vychovat ve své skupině i cizí mládě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Život lidí a kytovců se až překvapivě v mnohých ohledech podobá. Delfíni používají jednoduché nástroje, kosatky se volají jménem a vorvani mluví lokálními dialekty. Mnoho kytovců žije v úzce spjatých skupinách a tráví mnoho času hrou. To všechno už vědci, zkoumající tyto mořské savce, ví.

Nová studie, zveřejněná před časem v časopise Nature Ecology and Evolution, však ukazuje další bohatý seznam chování zaznamenaných u devadesáti různých druhů delfínů, velryb a sviňuch.

Složitější chování je spojeno se zvětšováním mozku zvířat

Výzkumníci přišli na to, že čím větší mozek jednotlivé druhy mají, tím složitější, respektive lidem podobný život vedou. Teorie naznačující, že se naše inteligence vyvinula vlivem soužití ve velkých a komplexních společenských skupinách, se může týkat velryb a delfínů stejně jako lidí. Informace o studii přinesl britský deník The Guardian.

Skupina britských a amerických vědců ve studii prohlašuje, že složité společenské a kulturní charakteristiky, jako je společný lov, rozvoj regionálních dialektů a učení pozorováním, jsou spojeny se zvětšováním mozku zvířat - procesem známým jako encefalizace.

Shromáždili záznamy delfínů hrajících si s velrybami, pomáhajících rybářům s úlovky a dokonce pískajících na delfíny, kteří chybí.

Dospělé velryby dokážou vychovat cizí mládě

Dalším obvyklým vysledovaným chováním bylo, že dospělí jedinci vychovávali nepříbuzná mláďata. "Existuje rčení, že k vychování dítěte je třeba vesnice. A zdá se, že to platí pro velryby stejně jako lidi," uvedl Michael Muthukrishna, ekonomický psycholog a spoluautor studie z London School of Economics.

Kytovci, stejně jako lidé, se také údajně učí spíše společensky než individuálně. Což by mohlo vysvětlit, proč se některé druhy naučí komplexnějšímu chování než jiné. "Ti, kteří se nacházeli převážně o samotě nebo v menších skupinách, měli menší mozky," píšou autoři studie.

"Samozřejmě, existuje nebezpečí srovnávání jiných zvířat s lidmi, zejména s dostupnými údaji. Ale můžeme si být jistí, že kulturně mozková hypotéza, kterou jsme zkoušeli, je přítomna u primátů a kytovců," poznamenal Muthukrishna.

Nicméně dodal, že toho stále musí ještě mnoho zjistit. "Studie podmořských savců jsou složité a velmi podfinancované, takže o těchto fascinujících zvířatech stále mnoho nevíme," sdělil ekonomický psycholog.

Video: Neurofyziolog a věde​c Josef Syka o lidském mozku

​L​idské myšlení je extrémně složité pro výzkum, nemáme dostatečné metody, ​nevíme, jak je informace uložena v paměti, říká neurofyziolog Josef Syka. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 54 minutami

Sané bude od nové sezony hrát za Bayern, podepsal na pět let

Německý fotbalový reprezentant Leroy Sané uzavřel očekávaný přestup z Manchesteru City do Bayernu Mnichov. Čtyřiadvacetiletý ofenzivní záložník, jenž se do bundesligy vrací po čtyřech letech, podepsal v mistrovském klubu pětiletou smlouvu do června 2025. Do Mnichova by měl z Anglie přesídlit už příští týden a zahájit přípravu na novou sezonu.

Přestupní částku Bayern nezveřejnil, podle médií ale vyšel příchod Saného mnohem levněji, než by tomu bylo před rokem. Tehdy se spekulovalo o odstupném ve výši 100 milionů eur nebo i vyšším, přestup ale nakonec ztroskotal poté, co si Sané přetrhl vaz v koleně. Nyní údajně bavorský velkoklub zaplatil 50 milionů eur (1,3 miliardy korun).

Další zprávy