Měli bychom češtinu zjednodušit? Zde jsou důvody odborníka, proč to není dobré

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
24. 3. 2019 14:15
Také vám přijde čeština příliš složitá, plná výjimek a chytáků? V poslední době se ozývá stále více hlasů volajících po zjednodušení pravidel, třeba v případě psaní velkých písmen nebo čárek. Jednotlivé návrhy, jak by šlo češtinu zjednodušit, jsme probrali s odborníkem - doktorem Jiřím Kostečkou, středoškolským češtinářem, autorem učebnic českého jazyka i metodických textů, jak učit češtinu, a rovněž spoluautorem nových maturit. S většinou návrhů nesouhlasí. "Jazyk je systém, který by se mohl zbortit," říká.

Je čeština příliš složitá?

"Jde o výsledek několik tisíc let trvajícího vývoje; my ovšem dohlédneme jen k indoevropskému prazákladu," říká Jiří Kostečka, jenž nesouhlasí s tím, že by čeština byla až příliš složitá. Připomíná, že existují jazyky jako třeba maďarština nebo baskičtina, které mají daleko složitější gramatiku než čeština.

Vyvrací také domněnku, že by se čeština do složitého jazyka vyvinula věkem.  "Jazyky nejdou vývojem ,od primitivních k složitým, ale naopak od mluvnicky složitých k mluvnicky jednodušším; indoevropské dialekty byly mluvnicky daleko bohatší než dnešní čeština či angličtina. Neplatí žádné štorchovské 'Kopčem hlad!'"

 

Právě se děje

před 27 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy