Když bychom si měli laicky shrnout zlomové pozorování Evropské jižní observatoře, dá se říct, že poprvé v historii pozorovala zdroj zachycených gravitačních vln, v tomto případě tedy srážku dvou neutronových hvězd?
Ano, v principu ano. Dalekohledy ESO detekovaly zdroj gravitačních vln a gama záblesku (vzniká po srážce neutronových hvězd a následném výbuchu - pozn. red.) a vzápětí i další dalekohledy pozorovaly optický dosvit, kterému se říká kilonova (též "macronova", jev, který vzniká při spojení dvou neutronových hvězd za silného elektromagnetického záření, což je zdroj gravitačních vln - pozn. red.).
Co vlastně bylo na tom pozorování zásadnější - že se konečně podařilo pozorovat kilonovu, vědci předvídanou a teoreticky popsanou, nebo že se objevením zdroje gravitačních vln podařilo definitivně potvrdit jejich existenci?
Zajímavé na tom je, že pozorování gravitačních vln bylo potvrzeno také jiným oborem, jiným druhem přístroje. Protože čtyři předchozí detekované gravitační vlny pocházely ze srážky černých děr, které nejsou doprovázeny tímto elektromagnetickým jevem. Další zajímavou věcí je, že řada těchto jevů byla teoreticky předpovězena - že splývání neutronových hvězd je doprovázeno krátkým zábleskem gama a že potom je pozorovatelný jev zvaný kilonova a že je to doprovázeno gravitačními vlnami. A když se toto všechno konečně podaří napozorovat, tak je to pěkné potvrzení teoretických výpočtů.
Mnozí astrofyzikové dnes říkají, že jejich obor vstupuje do nové éry. Co si o tom myslíte vy?
V podstatě to tak je. Protože kromě elektromagnetických vln máme i gravitační vlny, což by se dalo označit za nové okénko do vesmíru. Ukazuje to věci z úplně nové stránky. Ona první detekce je hrozně pěkná věc, ale opravdu vědecky zajímavé to bude až v momentě, kdy budeme mít nějakou statistiku těchto jevů.
Věděli či tušili už od onoho 17. srpna vědci v Evropské jižní observatoři, že učinili zásadní objev?
Šuškalo se to už od toho srpna, o kilonově se samozřejmě vědělo. O gama paprscích taky. Mluvilo se i o spojení jevu s gravitačními vlnami. Ovšem zpracování a potvrzení gravitačních vln je dost komplikované. Observatoř nechtěla přijít s nějakým falešným poplachem, proto se zprávou, že zachytila zdroj gravitačních vln, vyšla až nyní po mnoha kontrolních výpočtech.
Vy jste dokonce na oné chilské observatoři La Silla byla v momentě, kdy k tomuto zlomovému pozorování došlo…
Ano, já jsem tam tedy byla pozorovat něco úplně jiného. Shodou okolností i na dalekohledu, který k pozorování kilonovy používali. Každý večer pozorovali onu galaxii, než zapadla.
Jaký to je pocit, že jste byla při tom, když se nadneseně řečeno "přepisovaly učebnice astrofyziky", nebo spíše potvrzovaly v nich teoreticky popsané jevy?
Bylo to pěkné, ale skutečně jsem působila pouze v roli diváka, protože mně ten dalekohled vždy na ta pozorování prakticky vzali a musela jsem přerušit svá bádání.
Před pár dny získala trojice Američanů za detekování gravitačních vln Nobelovu cenu za fyziku. Je to náhoda, nebo se zkrátka ocitáme v dějinné éře gravitačních vln?
Náhoda to není. Gravitační vlny byly předpovězeny už dávno, v roce 1993 byla za ně dokonce již jednou udělena Nobelova cena, respektive za pozorování ztráty energie v binárním pulsaru v důsledku vyzařování gravitačních vln. Poprvé detekovány byly ale až před dvěma lety. Máme teď přesné a citlivé přístroje, které gravitační vlny dokážou zachytit, myslím, že těch detekcí bude mnohem více a že se máme na co těšit.
Video: Tak to vypadá v Evropské jižní observatoři v poušti Atacama
