Duševní onemocnění prožije v České republice každý rok přibližně každý pátý člověk, většina lidí se neléčí, ukázal výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Na tuto problematiku upozorní i Světový den duševního zdraví, který připadá na středu, informuje mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Téměř čtyři procenta lidí zažijí závažnou depresi, více než sedm procent prožívá úzkosti, přibližně každý patnáctý je závislý na alkoholu, ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami.
Podle odborníků se neléčí u úzkostných poruch 61 procent, u poruch nálady 69 procent a u závislosti na alkoholu dokonce 93 procent lidí.
"Duševní a fyzické zdraví jsou těsně propojeny. Lidé se závažným fyzickým onemocnění mají větší riziko, že se u nich vyvine duševní onemocnění a naopak, přítomnost duševního onemocnění zhoršuje prognózu u fyzických onemocnění, a lidem s duševním onemocněním se dostává znatelně horší péče o fyzické zdraví," vysvětluje vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie v NUDZ Petr Winkler.
Navíc dle jeho slov existuje celá oblast psychosomatiky, kdy mnohé problémy fyzického rázu mohou mít své kořeny v psychice, což je patrné například u různých kožních onemocnění.
Vysoká zátěž způsobovaná duševními onemocněními se neodráží jen ve zdravotních ukazatelích, ale má také výrazné ekonomické dopady. Náklady na poruchy mozku, tedy na duševní a neurologická onemocnění, stojí státy každoročně miliardy eur.
Tento týden se v Londýně koná Globální ministerský summit o duševním zdraví, kde by měla být podepsána globální deklarace obsahující politický závazek jednotlivých států k větší podpoře duševního zdraví.
Česká republika tento závazek v posledních letech dle Winklera viditelně naplňuje v rámci reformy psychiatrické péče. Její součástí je i osvěta a destigmatizace, o kterou se stará NUDZ a řada organizací i lidí, především těch, kteří zajišťují nebo čerpají služby o lidi s duševním onemocněním a kteří se sjednocují v iniciativě Na rovinu.
Odborníci na duševní zdraví upozorňují, že duševní choroby jsou stále opředeny řadou negativních mýtů. Ve výsledku pak chodí většina populace s každou "prkotinou" týkající se těla k doktorovi, zatímco vážné duševní choroby nechávají být, protože jim je návštěva psychiatra trapná, bojí se reakcí okolí, obává se, že bude označen za "blázna".
"Cílem destigmatizace je zbavit se předsudků, které nám brání zlepšovat péči o duševní zdraví a vedou k diskriminaci lidí s duševním onemocněním, cílem osvěty je zlepšit gramotnost populace, která často vůbec netuší, jak vypadá deprese či úzkost. Je na čase začít mluvit o duševním zdraví na rovinu," doplňuje Winkler.
