Kde se ženám nejlépe rodí? Vede Olomouc, Praha pohořela

Zuzana Mocková Zuzana Mocková
16. 7. 2015 10:18
V kterých nemocnicích se ženám rodí nejlépe a jaké oblasti porodnictví volají po změně? Rozhovor s psycholožkou Simonou Horákovou Hoskovcovou o průzkumu spokojenosti českých žen.
Foto: federico_mena_quintero / Foter / CC BY-SA

Praha – "V České republice není tak úplně zakořeněn respekt k pacientovi. Lékaři jsou spíše v pozici toho, kdo rozhoduje, a neberou pacienta jako svého partnera. V případě porodnic je to markantní,“ vysvětluje psycholožka Simona Horáková Hoskovcová. Společně s kolegyní Leou Takács provedly průzkum, jak se českým ženám rodí v porodnicích.

Po revoluci se podle výsledků situace v porodnicích radikálně zlepšila, přesto je stále na čem pracovat. Ženy se chtějí více spolupodílet na průběhu porodu a mít větší svobodu v rozhodování. Vadí jim, že jsou neustále zdravotnickým personálem považovány za pacientky, přestože se tak necítí.

Aktuálně.cz: Jakým vývojem prošlo porodnictví v Česku a zlepšil se přístup zdravotnického personálu k přání nastávajících matek?

Simona Horáková Hoskovcová: Podle našeho výzkumu se ukázalo, že oblasti, kde jsou největší rezervy, jsou právě v možnosti žen spolupodílet se na rozhodování kolem porodu. Jedná se totiž o zásadní okamžik v jejich životě. Oproti letům před a krátce po revoluci se situace zásadně zlepšila. Značná část porodnické praxe stále nepřipouští jiné varianty průběhu porodu než ty rutinní. Jde hlavně o volbu porodní polohy, medikaci a nerespektování tempa porodu.

A.cz: Jaké porodnice neberou ohledy na potřeby žen?

Nedá se přímo říct, že porodnictví nebere ohledy na potřeby žen. Jde spíše o naplnění psychologických potřeb. Větší nespokojenost vidíme především ve velkých porodnicích s více než 500 porody ročně. Důvodem je neosobní přístup v těchto zařízeních. Podíl na nižší spokojenosti může mít i fakt, že do velkých porodnic s lepším technickým vybavením a rozsáhlejším personálem směřují komplikovanější lékařské případy.

Menší nemocnice jsou respondentkami hodnocené lépe pro svou přátelskou atmosféru, klid, soukromí a vstřícnější přístup ze strany personálu. Z našich zjištění tak vyplývá, že uzavírat tato menší zařízení by bylo chybou.

A.cz: Jsou vůbec lékaři v tomto směru vzděláváni?

Nepříliš. Rozsah tohoto vzdělání se na lékařských fakultách různí. V praxi způsob komunikace a zacházení s pacientem závisí na osobnosti jedince, jeho vzorech a učitelích. V České republice totiž není tak úplně zakořeněn respekt k pacientovi. Lékaři jsou spíše v pozici toho, kdo rozhoduje, a neberou pacienta jako svého partnera. V případě porodnic je to markantní. Rodící ženy jsou zdravé a procházejí přirozeným fyziologickým procesem. Nejsou to pacientky, ale často jsou takto zdravotnickým personálem vnímané.

PhDr. Simona Horáková Hoskovcová, Ph. D.

  • narodila se v roce 1973
  • vystudovala jednooborovou psychologii na FF UK v Praze
  • věnuje se výzkumu vývoje psychické odolnosti dětí
  • s Mgr. Leou Takács, Ph.D. spolupracovala na průzkumu spokojenosti matek s péčí v českých porodnicích

A.cz: A není problém také v tom, že většina porodníků a gynekologů jsou muži?

Nedokážu říci, jaký je poměr lékařů a lékařek v porodnictví. Určitě stoprocentně neplatí, že by se muži nedokázali vcítit do prožívání rodících žen. Celá řada porodníků vnímá potřeby rodiček a dokáže na ně přiměřeně reagovat. Někteří se ale i přesto střetávají s přáním žen, například když urychlují tempo porodu, aby se přiblížili nějaké normě a měli vše pod kontrolou. Během porodu se také může u rodičky vystřídat více doktorů, proto jsme se konkrétně nezaměřovali na pohlaví zdravotnického personálu.

A.cz: Přicházejí ženy do porodnic už dostatečně informované a jsou schopné si za svými požadavky stát?

Díky dostupnosti informací a široké nabídce předporodních kurzů už ženy vědí, na co mají právo a jaké jsou alternativy k zaběhlým postupům. Někdy ale porodníci právě na tuto přehnanou připravenost reagují s nevolí. Porod totiž nemusí vždy proběhnout podle předem připraveného porodního plánu.

V zásadě se dá říci, že ženy jsou informovanější a vytvářejí tlak na zlepšování služeb porodnic. Jsou sebevědomější a vědí, o co si mohou říci. V porodnicích, kde toho zdravotníci umí využít, je pak větší spokojenost na straně rodiček i zdravotníků.

A.cz: S jakými netradičními požadavky matek jste se setkala?

Konkrétní případy si nevybavím, ale často slýchám, že se dohadují s nemocnicí, jestli je nutné holení před samotným porodem nebo třeba klystýr. Není to nic příjemného, proto to řada žen odmítá. Záleží na způsobu komunikace. Pokud je zdravotník trpělivý a vysvětlí ženě výhody i nevýhody, často se stává, že nakonec se zákrokem souhlasí. Bohužel v rutinních systémech dochází k tomu, že je ženě například píchnuta bez jakéhokoli vysvětlení injekce, aniž by tušila, proč se tak stalo.

A.cz: Jaké jsou tedy zásadní nedostatky českých porodnic?

Nejvyšší spokojenost je v českých porodnicích s fyzickým pohodlím a službami na porodnickém oddělení. Na oddělení šestinedělí jsou ženy spokojené s mírou kontroly a podílu na rozhodování vzhledem k péči o sebe a o dítě. Je současně obvyklou praxí, že ženy mají dítě u sebe a pečují o ně podle jeho potřeb.

Nejnižší spokojenost – a zde vidíme především prostor pro zlepšení – je v oblasti kontroly a podílu na rozhodování během porodu. Záleží hodně na schopnosti zdravotníků vžít se do aktuálního stavu ženy a empaticky na to reagovat.

Vede nás to k doporučení, že část zdrojů, které jdou na zlepšení kvality zdravotnické péče, by měly putovat na vzdělání a platy personálu. Když budou sestry spokojené, odrazí se to v jejich chování s rodičkami.

Další chybou českých porodnic bylo nedostatečné informování žen o tom, co je čeká. Pro lékaře jsou zákroky rutinou, nastávající matky tuto situaci třeba nikdy nezažily, proto je třeba k nim přistupovat s ohleduplností.

Ve výzkumu ženy také zdůrazňovaly potřebu soukromí a respektování tempa porodu.

A.cz: Pokud se ve zdravotnictví pídíte po alternativě, jste automaticky zařazeny do kategorie tzv. přírodních žen. Je takto nahlíženo i na matky, které hledají jiné možnosti v porodnictví?

Obecně je mezi lidmi zájem o zdravý životní styl a o návrat k tradičním věcem, jako jsou například lokální potraviny z farmářských trhů. Celkové ladění společnosti se promítá i do požadavků žen rodit přirozeně. Dá se tedy říci, že tato skupina je poměrně početná.

Nám jde spíše o to, aby respekt k přirozeným pochodům byl standardem porodnické péče, a ne alternativou. Ve výzkumu jsme také porovnávali spokojenost žen podle vzdělání a více nespokojených matek bylo s vyšším vzděláním. Jsou lépe informované a vědí, že to jde i líp.

A.cz: Kde se tedy konkrétně ženám rodí nejlépe?

Nejvyšší spokojenost žen na porodnickém oddělení je v Olomouckém a Zlínském kraji. Co se týká oddělení šestinedělí, je to Vysočina, Olomoucký a Středočeský kraj. Rozdíl mezi těmito odděleními je právě v personálu, který je zpravidla jiný pro dobu před a po porodu. Je zajímavé, že pražské porodnice vycházejí v průměru nejhůře. Samozřejmě jsou v rámci krajů rozdíly mezi jednotlivými porodnicemi a budoucí rodičky by se tak měly zajímat o kvalitu porodnice, do které směřují.

A.cz: Médii proletěla informace, že čím déle ženy kojí, tím mají děti vyšší IQ. Jaký má ve vaší studii vliv průběh porodu právě na kojení?

Kojení má příznivý dopad na fyzické zdraví z hlediska imunity. Je to moment intenzivního kontaktu, který je mimořádně důležitý i pro psychický vývoj dítěte. Existují celé řady studií dokazující devastující dopady na děti, které neměly častý fyzický kontakt se stálým pečovatelem. Na kojení měla vliv především spokojenost s péčí na oddělení šestinedělí. Ženám pomáhala podpora ze strany zdravotníků v prvních dnech kojení a také aktivní nabídka pomoci s kojením.

A.cz: Jaká je realita v zahraničí? Máme v porodnictví oproti ostatním zemím velké rezervy?

Když jsme s výzkumem začínali, zjistili jsme, že nemůžeme přejímat zahraniční metody, protože kultura porodů je v jednotlivých zemích odlišná. To, co je vnímáno jako běžné v jiných zemích, může být v České republice velkým problémem. Například v Nizozemí významné procento porodů probíhá doma, v USA se zase každé druhé dítě rodí císařským řezem, k čemuž ale ve větší míře dochází i u nás. Může to být odraz současné módy, obavy z přirozeného porodu, i vyšší věk rodiček zvláště v západním světě může hrát svoji roli.

A.cz: Co je módního u nás?

V Česku se vydělují dvě skupiny matek. Máme významnou kategorii žen usilujících o přirozený porod, které požadují, aby probíhal bez zásahů z vnějšku, v klidu a rodinném prostředí. Další skupina na druhou stranu oceňuje zázemí dobře vybavené nemocnice s připravenou jednotkou intenzivní péče pro všechny případy.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Schválil to parlament

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Příslušný zákon dnes jednomyslně schválil místní parlament, informoval list The Scotsman. Podle odhadů by mělo opatření vyjít na 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy