Tisíce věcí z Titanicu v hodnotě stovek milionů jsou na prodej. Zájem má i režisér James Cameron

Magazín Magazín
25. 7. 2017 9:39
Celkem 5500 předmětů z vraku lodi Titanic v hodnotě 626 milionů korun je na prodej. Důvodem je krach jejich původního vlastníka, společnosti Premier Exhibitions. O artefakty projevil zájem i režisér James Cameron a oceánograf Robert Ballard.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Profimedia.cz

Slavný příběh svého času nejluxusnější lodi Titanic zná snad každý. Plavidlo, které mělo být výkladní skříní inovací, se nakonec stalo symbolem největších inženýrských selhání.

Po více než sto letech od potopení lodi se nyní na trhu objevilo celkem 5500 artefaktů k prodeji. Informaci přinesl deník Los Angeles Times. Důvodem je údajně krach jejich vlastníka, společnosti Premier Exhibitions.

Mezi objekty k prodeji je například safírový prsten, dopisy a další osobní věci pasažérů, bronzový andělíček ze schodiště lodi nebo práva k jakýmkoliv budoucím expedicím.

Specialista na výtvarné umění odhadl v roce 2014 hodnotu sbírky na 218 milionů dolarů, informoval The Wall Street Journal.

Režisér a oceánograf chtějí spojit síly

Zájemci o nákup artefaktů to však nebudou mít jednoduché. Zájem totiž projevily i osobnosti, jež jsou svázány s historií lodě, včetně režiséra Jamese Camerona.

Cameron by rád spojil síly s Robertem Ballardem, oceánografem, jenž pomohl v roce 1985 objevit vrak Titanicu.

Podle oceánografa Davida Galla, který pomáhal vést expedici k Titanicu v roce 2010, by oba vážní zájemci chtěli artefakty přesunout zpět do Velké Británie. Zhruba 1500 předmětů je totiž podle Los Angeles Times momentálně vystavováno v několika státech USA, v Číně či Maďarsku.

The Wall Street Journal informoval, že Ballard vyjádřil obavy, že by v případě nákupu artefaktů soukromou osobou mohlo dojít k jejich nesprávnému uchovávání nebo ukrývání před veřejností. Obával se, že by se sbírka mohla "ve světě poztrácet".

Titanic se potopil 15. dubna 1912 po srážce s ledovcem zhruba 600 kilometrů jižně od kanadského Newfoundlandu. Při neštěstí zahynulo 1517 lidí, zhruba sedm stovek bylo zachráněno.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Růst průměrné mzdy ve 4. čtvrtletí podle odhadů zpomalil

Průměrná mzda loni ve čtvrtém čtvrtletí zřejmě po zohlednění inflace stoupla o méně než jedno procento. Růst byl tedy nižší než ve třetím čtvrtletí. Někteří analytici ale nevylučují výraznější růst. Nominální růst průměrné mzdy, který nezohledňuje inflaci, analytici odhadují za čtvrté čtvrtletí většinou kolem tří procent. Zároveň ekonomové upozorňují, že v současné situaci ovlivněné pandemií jsou odhady velmi nejisté, mimo jiné i kvůli přístupu firem k vyplácení odměn na konci roku.

Za celý rok 2020 by mohl podle odhadů činit nominální růst průměrné mzdy více než tři procenta, průměrná míra inflace přitom loni byla 3,2 procenta. Data zveřejní Český statistický úřad v pondělí 8. března.

Loni ve třetím čtvrtletí průměrná mzda v Česku meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 Kč hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Rodná čísla budou v občanských průkazech až do roku 2023

Rodná čísla se budou zapisovat do občanských průkazů až do konce roku 2023. Původně neměla být v dokladech vydávaných od příštího roku. Schválila to sněmovna v rámci návrhu zákona, který má usnadnit sdílení informací mezi úřady. Předloha kvůli tomu upravuje na 170 zákonů. Změny nyní posoudí Senát.

Původně měla být rodná čísla v dokladech nahrazena jiným číslem, z něhož by nebylo možné určit věk a pohlaví, už od loňského roku. Sněmovna ale předloni schválila dvouletý odklad tohoto opatření. Odklad navrhla vláda kvůli tomu, že se úřady na změnu nestihly připravit. Norma má také o rok na 1. ledna 2023 odložit ostré spuštění elektronické sbírky zákonů, což navrhnul vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

"Obíhat mají data, nikoli lidé," shrnul smysl zákona Hamáček. Návrh má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby.

Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy