Expert: Mareš ve StarDance? Může mu to otevřít dveře do ČT

Petra Jansová Petra Jansová
26. 8. 2015 15:22
Česká televize i letos sází na talentové soutěže, přestože divácký zájem o podobný typ pořadů je rok od roku menší. Podzimní vysílací schéma komentuje Petr Bednařík z Karlovy univerzity.
Leoš Mareš
Leoš Mareš | Foto: Profimedia.cz

Rozhovor – Superstar, Talent, StarDance… Trojice nejsledovanějších českých televizí i letos oprašuje zavedené formáty, které od září nasadí do hlavních vysílacích časů. Přestože sledovanost podobných pořadů klesá, nejde podle Petra Bednaříka z FSV Univerzity Karlovy o dramaturgickou sebevraždu, jak by se mohlo na první pohled zdát.

"Reality show generují slušné výdělky z reklamy a také z hlasování mobilními telefony. Při ohlášení vysílání známých reality show se televizím lépe získávají zadavatelé reklamy, kteří vědí, jaký pořad můžou očekávat," vysvětluje Bednařík, podle kterého se českým televizím už skoro nevyplatí investovat do vývoje původních zábavných pořadů.

Aktuálně.cz: Zatímco loňskému televiznímu podzimu vévodily seriály, letos budou české televize bojovat o diváky uvedením reality show a talentových soutěží. Proč se vrací k formátu, který v posledních letech sleduje čím dál tím méně lidí?

Petr Bednařík: Jednak se tím snaží přitáhnout pozornost mladých diváků, čemuž odpovídá i složení soutěžících těchto soutěží. A viděl bych v tom i další důvod. Všechny tyto reality show už televize vysílaly, tím pádem je to pro ně realizačně snazší. Mohou použít dekorace, kostýmy, světelný park, počítačovou grafiku z minulých let, nebude to tedy tak komplikované na přípravu.

A.cz: Česká televize bude vysílat už sedmou řadu taneční StarDance. Nova nasadila Superstar a MasterChefa, Prima uvede Česko Slovensko má talent... Co tím televize primárně sledují?

Dá se říci, že jde o konkurenční boj, o určitou snahu přetahovat si diváky. Proto si myslím, že hodně zajímavé budou šachy, které přijdou s nasazováním pořadů do programu v průběhu podzimu. Původně ohlášený vysílací čas budou televize možná měnit v závislosti na číslech sledovanosti.

A.cz: A proč Nova vsází na MasterChefa, který byl minule diváckým propadákem? 

Taky si trochu říkám, proč se do toho Nova opět pouští. Tehdy to moc nezafungovalo a teď je navíc plno různých jiných kuchařských pořadů v televizní nabídce. Přijít s něčím novým, i když je to koupená licence, je velmi těžké. Nicméně v nakupování těchto soutěží vidím do určité míry i alibi pro vedení komerčních televizí. V případě neúspěchu se před majiteli mohou hájit argumentem, že zkusili celosvětově úspěšnou věc, tak očekávali dobrý ohlas také v českém prostředí. Kdežto když uděláte svoji věc, investujete spoustu peněz do přípravy a ona se vám nepovede, je jasné, že jste to zkazili vy.

Největší risk je investovat do vlastního formátu, který je posléze propadák. Také si uvědomte, že reality show zároveň generují slušné výdělky z reklamy a také z hlasování mobilními telefony. Při ohlášení vysílání známých reality show se televizím lépe získávají zadavatelé reklamy, kteří vědí, jaký pořad můžou očekávat. 

A.cz: Na druhou stranu české prostředí není ničím výjimečné. Například i v Americe se dlouhodobě sází na reality show...

Americké televizní stanice dokola nasazují taneční a talentové soutěže, v západní Evropě se také opakují pěvecké soutěže. My jsme byli dost výjimeční v propadáku Big Brothera. Nepatříme k těm zemím, kde by se vysílal vícekrát. Všimněte si také jednoho trendu, který se velmi rozšířil v českých talentových soutěžích během posledních let. Produkce tlačí na to, aby tyto soutěže nebyly jen o zpěvu, velmi důležitý je pro ně i silný emotivní příběh soutěžících. Nebývalo zvykem, že by se tolik řešilo, kdo měl jaké dětství, z jaké je rodiny a jak těžký osud má.

Nyní se ale má posílit emocionalita pořadů, kdy si má divák uvědomit, že úspěch v soutěži by soutěžícímu mohl zlepšit jeho dosavadní život. Je přitom paradoxní, jak se v posledních letech u našich televizí ukazuje, že tyto soutěže nejsou schopny vygenerovat žádnou hvězdu. Hledají se v nich mladí zpěváci, kteří dokážou zaujmout mladší diváky a jsou na nějaké úrovni schopni zazpívat převážně zahraniční písně, které jim dramaturgie stanoví. Nejsou to ale většinou autorské osobnosti s vlastními písněmi, takže po skončení soutěže rychle zapadnou, protože nemají vlastní repertoár. Spíše se někteří uchytí v muzikálech.  

A.cz: Říkal jste, že talentové soutěže mají přitáhnout především mladého diváka. Proč tedy například v porotě Superstar sedí Pavol Habera, Ondřej Soukup nebo Marta Jandová, jejichž tvorba cílí spíše na starší generace?

Přijde mi trochu diskutabilní, že Nova chce nalákat mladé diváky a do poroty posadí Haberu se Soukupem. Zeptáte-li se nějakého náctiletého diváka, bude je považovat za důchodce. Překvapuje mě, že v tomto ohledu nejde Nova do nějakého většího rizika a nesestaví mladší porotu. Co se třeba porozhlédnout více na Slovensku? Stejné je to u Česko Slovensko má talent, kam už poněkolikáté posadili Lucii Bílou nebo Jaro Slávika.

PhDr. Petr Bednařík, Ph.D.

  • Narozen 4. března 1973 v Hradci Králové
  • Je vedoucí katedry mediálních studií Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK
  • Zaměřuje se na dějiny médií 20. století a československé seriály od roku 1959
  • Pracuje rovněž v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

A.cz: Jak vnímáte jako divák reality show vy? 

Je to prostě jeden z druhů televizní zábavy, ale podle mého nejde o nic moc tvůrčího. Jde o takové jednorázové spotřební zboží, které po skončení dáte do televizního archivu s vědomím, že už ho odsud nikdy nevyndáte. Zároveň víte, že na sebe nabalí reklamu a potřebujete nějak zaplnit podzim, který je z hlediska reklamy nejzajímavější. Finále se odehraje v prosinci, přesně před Vánocemi. Rozhodně to není zábava, která by někoho moc zajímala při repríze po dvaceti letech.

A.cz: I veřejnoprávní Česká televize všeobecně trpí nedostatkem kvalitních zábavních pořadů.

Je to tak. Když Česká televize chce vysílat nějaké zábavné scénky, musí udělat střihové pořady ze 70. a 80. let. Sama přiznává, že se jí nedaří nalézt nové tvůrce televizní zábavy.  

A.cz: Na druhou stranu nabízí širokou škálu původních dokumentů, které bude teď vysílat od září. Řada z nich přitom byla uvedena nedávno v kinech... 

Dokument by bez České televize dost hynul. I tady se ale projevil v posledních letech trend nakupování zahraničních formátů, jako například v případě dokumentů Tajemství rodu nebo Třída 8. A, které měly u diváků dost ohlas. Zajímavé je nasazování do programu, kdy třeba Tajemství rodu bude v programu hned po úterním seriálu na ČT 1, takže je zde jasná snaha posílit sledovanost těchto koupených formátů. 

A.cz: Jednou z mála úspěšných show je právě StarDance. Čím si to vysvětlujete?

To je výhoda tanečních soutěží. Ty přitáhnou nejenom šestnáctiletou dívku, která právě chodí do tanečních, ale i její čtyřicetiletou matku a sedmdesátiletou babičku. U pěveckých soutěží si mohou starší diváci stěžovat, že neznají písničky, které soutěžící zpívají. Taky jim může vadit, že je většina písní v angličtině. Tanec je v tomto ohledu ideální, je atraktivní pro všechny generace.

Uteče sto let a waltz a valčík se nemění. Ideální rovněž byla před lety sázka na moderátorskou dvojici Marek Eben a Tereza Kostková, která generace rovněž spojuje. Také výběr soutěžících dokonale odráží mezigenerační poptávku. Výborně funguje i argument, že v této soutěži se nehraje o miliony, ale jen o dobrý pocit a skleněný pohár. Zkrátka jde o pořad, který se svým ražením výborně hodí pro veřejnoprávní televizi.

A.cz: Ve StarDance se nesoutěží o miliony a ani honoráře pro účastníky nejsou podle slov generálního ředitele Petra Dvořáka "nesmyslně" vysoké. Věříte tomu?

Myslím, že v případě herců může pravidelný měsíční příjem být příjemnou vzpruhou. Zároveň se tak může posílit i jejich popularita, což jim může přinést další pracovní možnosti, role v seriálech nebo účast na společenských akcích, kam budou po skončení soutěže zváni. Výjimečné postavení ale podle mého má Leoš Mareš, který byl doposud spojen výhradně s komerčními televizemi. Ten může mít podmínky jiné. Můžeme spekulovat i o tom, že účast ve StarDance pro něho může být otevřením dveří do České televize a třeba se v ní bude po StarDance objevovat častěji.

A.cz: Česká televize v létě opět nasadila do svého letního vysílání především retro seriály a byla za to hlasitě kritizována. Je to podle vás oprávněné?

Vidíte a kouzelné je to v tom, že to stále funguje. Oproti loňsku ale ČT řadu repríz prezentovala jako připomenutí 30. výročí úmrtí Jaroslava Dietla a 15. výročí Jaroslava Dudka. Líbí se mi, že ani v České televizi se při sestavování letního programu někdo moc nesnaží o nějaké inovace. Třeba v pátek večer jdou pohádky, které reprízovala ČT i loni. Stejně jako pohádky vysílá stejné kriminálky.

Evidentně vše cílí na diváka, který nechce být v létě ničím překvapen, rád se dívá na známé herce a zároveň si často pamatuje, kdo je pachatel. Na to je Malý pitaval naprosto ideální. Případ je vždy vyřešen v jedné epizodě a divákovi pak nevadí, když nestihne některou z nich, protože je někde na dovolené.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Část dálnice D3 Ševětín-Borek se otevře motoristům, řidiči se po ní projedou už odpoledne

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v úterý zprovozní část dálnice D3 Ševětín-Borek dlouhou 10,7 kilometru. Řidiči by po ní měli poprvé projet kolem 15:00. Úsek staví firma Eurovia CS, náklady jsou zatím 1,27 miliardy Kč bez DPH, řekl mluvčí ŘSD Jan Rýdl. Otevření se zúčastní i ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO).

Část Ševětín-Borek chtěl stát původně dokončit v březnu 2020. "Stavba není hotová, ale podle norem a zákonů unese bezpečný provoz, proto nebudeme čekat (se zprovozněním) na dokončení. Máme řidiče rádi, jakmile to jde, stavby zprovozňujeme," uvedl Rýdl.

Na úseku, který se staví od března 2017, vyvlastnil stát asi deset pozemků. V září tam silničáři zprovoznili 50 metrů dlouhou část, jejíž dostavbu blokovala žaloba majitele pozemku proti vyvlastnění, kterou soud zamítl v květnu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy