Glosa - Stanice AMC představuje spolu s například HBO nebo Showtime ukázkový příklad kabelovky, která nejvíc těží ze současného zlatého věku televizních seriálů.
V roce 2002 k vysílání amerických klasik přibrala i vlastní produkci, z čehož vzešly kulty Breaking Bad (Perníkový táta), Walking Dead (Živí mrtví), Mad Men a další. Tedy seriály, jež jistě posunuly možnosti televizní tvorby za ještě před desetiletím netušené obzory.
Češi rádi české
AMC však bude mít boj o diváky zásadně těžší než konkurenční HBO, jež se chlubí poměrně zavedenou značkou a v její prospěch mluví decentralizace, která vedení středoevropské pobočky umístila právě do Čech. Původní tvorba v podobě Terapie, Až po uši a především Hořícího keře je dalším silným lákadlem, protože není tajemstvím, že Češi rádi české.
Tak důsledně AMC na zdejší trh nereaguje, volí cestu klasického převzetí materiálu mateřské stanice. Proto bude problém, že její nejvyšší esa, Perníkový táta a Živí mrtví, už u nás běžely či stále běží na Prima Zoom, jsou tedy ke zhlédnutí zdarma a celoplošně. Nabrat diváky na nové tituly PC Rebelové a Zlom, jež nehledě na svou kvalitu nezískaly příliš pozornosti ani za mořem, nebude vůbec snadné.
Vzniká paradox, že stanice se chlubí především svými největšími úspěchy, ačkoliv je zatím do vysílání nemá a asi ani nemůže mít zařazené.
Až moc zapadlé klasiky
Většinu programu tak zabírají starší především americké filmy, jež rozhodně nepatři mezi tuzemské evergreeny a mnohdy je k tomu také dobrý důvod. Vyhledávat zapadlé klasiky mezi řadou vaty by tu byl obtížný úkol i pro zkušeného diváka a poněkud monotematická nabídka příliš nadšení nevzbuzuje. Lákání na přehlídku filmů Woodyho Allena se nakonec jeví jako nejlepší potenciální vějička, těžko však říct, jestli dostatečná.
AMC tak i přes vynikající pověst vybudovanou několika seriálovými úspěchy v poslední dekádě vstupuje na český trh poněkud rozpačitě. Tahouny si uzurpuje konkurence, aktuální seriály se zatím nesetkaly s kýženým ohlasem a hledat mezi desítkami neznámých filmů ty kvalitní se vzhledem k jejich objemu jeví dost obtížně.
Máme tu tedy spíš kandidáta na „součást balíčku“ než něco, po čem by se diváci pídili. Což není nutně ostuda, jen by člověk od stanice stojící za největšími seriálovými kulty současnosti čekal razantnější nástup. Značka tak zůstává spíš příslibem do budoucna, kdy se k nám snad díky ní i oficiálně dostanou nové původní seriály.
