Stanford- Tání ledovců má i své kladné stránky, nad zápornými ovšem nepřeváží, tvrdí tým vědců ze Stanfordovy univerzity.
Vědecká studie citovaná serverem NewScientist.com tvrdí, že v místech, kde roztaje led, se rozšíří kolonie fytoplanktonu a vzroste spotřeba oxidu uhličitého.
Kolonie jednobuněčných živočichů souhrnně nazývaných fytoplankton přeměňuje oxid uhličitý pomocí sluneční energie na chlorofyl. Mezi fytoplankton patří například řasy nebo sinice a někteří prvoci.
Souvislosti: Ledy v Arktidě jsou plné těžkých kovů, varují vědci
CO2 už mizí, ale málo
Výzkumníci tvrdí, že tento proces již probíhá. Přesto je velmi nepravděpodobné, že bude mít významnější vliv na obrovské objemy CO2 vypouštěné do ovzduší coby vedlejší produkt průmyslové činnosti.
Kevin Arrigo a jeho kolegové ze Stanfordovy univerzity studovali data o změnách teploty mořské hladiny a objemu mořského ledu a fytoplanktonu od roku 1998 do roku 2007.
"Zjistili jsme, že jak se mořský led zmenšuje, roční produktivita jde nahoru," řekl pro NewSientist.com Arrigo.
Satelitní snímání měří objem chlorofylu ve vodě blízko hladiny, a tak poskytuje odhad produktivity celého oceánu.
Po ledu až trojnásobný nárůst
Meziročně fytoplanktonu v oblastech, kde led zmizel, přibývalo. Méně ledu znamená více otevřené vody, která déle nezamrzá, což umožňuje planktonu nasávat více energie ze slunce. V některých oblastech byl nárůst spotřeby CO2 až trojnásobný.
Ken Denman z Kanadského centra pro klimatické modely a analýzy varuje, že vyšší spotřeba CO2 v oblasti Arktidy bude mít na člověkem produkované emise pouze velmi malý dopad.
Arrigo a jeho tým spočítali, že pokud bude Arktida úplně bez ledu a produktivita fytoplanktonu se zvýší, může za rok spotřebovat až o 160 tun CO2 víc než v současné době.
"Vezmeme-li současnou míru vypouštěných emisí, znamenalo by to pouze 0,7% celkových ročních emisí," tvrdí Arrigo.
Čtěte také: U Kanady se odlomila obrovská kra. A další praskají
Nedostatek živin plankton brzdí
"Pokud se pečlivě podíváte na objemy CO2 spotřebované fytoplanktonem, nejsou podstatné vzhledem k obrovským emisím, které vypouštíme a budeme vypouštět do ovzduší," souhlasí Denman.
Aby tento pokles oxidů uhlíku měl větší efekt, musela by produktivita fytoplanktonu vzrůst ještě více, což je podle Arriga nejisté.
"Arktida má u mořské hladiny relativně málo živin, takže jakmile se spotřebují, produkce už více neporoste," dodal.
Méně ledové pokrývky může znamenat více fytoplanktonu, ale také znamená tmavší hladiny moří, které odrážejí více slunečního záření zpět do vesmíru.
Ohrožení pro medvědy i tuleně
Dokonce může být ohrožen celý potravní řetězec v oblasti.
Ryby, které žijí na otevřeném moři, budou pravděpodobně zvýhodněné oproti predátorům, kteří jsou závislí na ledu, jako jsou například tuleni nebo lední medvědi, kteří dnes stojí na vrcholku potravního řetězce.
"Je jasné, že pečlivé sledování změn klimatu a ekosystémů v Arktidě je nutné k určení dlouhodobých následků podstatného úbytku arktického ledu," shrnul podle NewScientist.com Arrigo.
Čtěte také: Čína míří k Severnímu pólu. I ona chce vliv v Arktidě
