Jsou studenty sociálních věd, dali se dohromady symbolicky 17. listopadu 2016 na Národní třídě a rozhodli se, že zkusí něco udělat s tehdejším stavem české společnosti. Chtěli hlavně přimět mladé lidi, aby se začali zajímat o veřejné dění.
"Říkali jsme si, že každý žák, kterého přesvědčíme, aby byl aktivnější, bude dobrý," vypráví Tereza Dundáčková, absolventka politologie Fakulty mezinárodních vztahů na VŠE. Vznikl projekt Studenti žákům, neboli Stužák a začal pořádat workshopy pro základní a střední školy.
Navštívili jsme dva z nich v karlínských kasárnách v rámci konference "Kdo jiný". Na ní Člověk v tísni učí mladé lidi měnit svět kolem nich k lepšímu.
Ze zrakového testu se vyklubal test konformity
Chvíli to vypadalo, že žáky budou více zajímat pohodlná žlutá lehátka a opalovačka na někdejším "buzerplace", brzy je ale mladí instruktoři dokázali vtáhnout do hry. Stačila jednoduchá hra s lístečky a už se děti družily a sdružovaly: "Všichni, kdo mají červený trojúhelník se žlutým okrajem, tak ke mně!" "Nemáš taky náhodou modrý čtverec s červeným okrajem?"
Po tomto rozehřívacím předkole přišel na řadu sociologický workshop zaměřený na konformit. Měl zjistit, jak se žáci přizpůsobují převažujícím názorům a jak se dají ovlivnit názorovými vůdci.
Stužák aneb Studenti žákům
Studenti politologie, sociologie, ekonomie, mezinárodních vztahů či mediálních studií za pomoci odborných organizací a vysokoškolských pedagogů vystavěli workshopy, kde žákům ZŠ a SŠ ukazují, jak funguje společnost, ekonomika, politika či média, proč vznikají dezinformace či jak se jim bránit. Za svoje aktivity získali letos v květnu 2018 cenu Gratias Tibi ("Díky tobě"). Tuto anketu oceňující dobrovolnictví mládeže každoročně pořádá organizace Člověk v tísni.
Instruktoři ze Stužáku zde vychází z experimentu polsko-amerického sociálního psychologa Solomona Asche z roku 1951, jenž rovněž schoval test konformity za zrakovou zkoušku. Pravidla jemně upravili, princip byl ale stejný: "Zkusíme si test zrakového vnímání - jak dobře umíte poznávat různé obrazce." Mimochodem, slovo "obrazec" vyvolalo salvy smíchu.
Nikdo netušil žádný úskok, experiment ale dopadl podobně jako před více jak šedesáti lety. Při rozhodování ve skupinkách, zda jsou dva obrazce stejné, nebo různé, mělo zásadní vliv, co si myslí kapitán a jeho zástupce. Ti však byli instruovaní organizátory, že mají někdy i u zcela zjevných případů odpovídat záměrně špatně.
Pouze u jedné skupiny na žlutých lehátkách tenhle trik nefungoval. "Jsou různé!" mátl přesvědčivě kapitán. "Stejné! Jsem rebel!" prohlásil vždy opačně než lídr vedle sedící mladík za bujarého veselí ostatních. Ti pak nebyli názorovým vůdcem tolik ovlivněni jako v jiných týmech a snažili se spíše rozvažovat sami.
Organizátoři ze Stužáku pak dětem spočítali, že v 63 procentech případů se chovaly konformně, tedy hlasovaly podle kapitána, i když jeho odpověď byla leckdy zcela nesmyslná.
Politik? Babiš. Podnikatel? Babiš. Noviny? Babišovy
Následoval workshop na kritické myšlení. Skupinky dostaly lísteček s fiktivní zprávou ČTK: "V našem městě, v okolí základní školy, se objevila neidentifikovatelná mlha, která vyvolává záchvaty kašle. Žádné odborné prohlášení prozatím není dodáno. Časem přineseme více informací."
Skupinkám organizátoři rozdělili jednotlivé role. Největší rvačka se strhla o bulvární novináře, ty chtěl představovat každý. Další týmy se pak ujaly rolí seriózních žurnalistů, představitelů vlády, zástupců továren a ekologů. Jejich úkolem bylo vydat ke zprávě prohlášení dle daných instrukcí, především ale tak, aby nepoškodili své zájmy.
"Ukazujeme žákům, jak lidé na různých pozicích si vždy vezmou z informací jen to, co se jim hodí, zbytek zamlčí či překroutí," líčí Tereza. "Následně vyvracíme všechny 'fake news', které si děti v rámci cvičení navymýšlí a učíme je, jak je potřeba si informace ověřovat a kriticky při nich uvažovat. Třeba o tom, kdo mi je říká a proč mi je takto říká."
Zpráva vychází ze skutečné události, která se stala v prosinci 1952 v Londýně. Ten na čtyři dny zahalil extrémní smog, na jehož následky zemřelo 12 tisíc lidí.
Děti se velmi zdatně ujaly svých rolí. Vláda se snaží uklidnit občany, že mají situaci plně pod kontrolou, asociace továren se snaží vyloučit jakoukoliv souvislost mezi podezřelou mlhou a svou výrobou, novináři chtějí informovat, ale zároveň zprávu dobře prodat, ekologové hlásají, že na zvýšenou koncentraci jedů v ovzduší upozorňovali dávno, ale nikdo s tím nic nedělal.
Tyhle čtrnáctiletí žáci ve svých prohlášeních dokazují, že mají triky a slovní obraty jednotlivých oborů celkem dobře naposlouchané a přečtené. "Předseda SPD Tomio Okamura obvinil z tvorby mlhy emigranty," zazní ve zprávě, kterou sepsala skupinka představující seriozní novináře.
Jen možná někoho trochu mate, že mají představovat různé zájmové skupiny, a přitom si týmy politiků, továrníků i novinářů v podstatě hrají stále na téhož člověka - premiéra Babiše.
Korunu tomu nasadí tým zastupující výrobní podniky: "S mlhou nemáme nic společného, za všechno může Kalousek a přečtěte si to v mých novinách, že mám pravdu, ty jsou totiž jediné objektivní!"
Žáci se dozvědí i o dalších slavných experimentech sociálních psychologů, které ukazují, jak snadno se nechají lidé zmanipulovat či zradikalizovat. Poslouchají celkem napjatě a pro příklady nemusí chodit příliš daleko.
Na dotaz, zda by projekt Stužák nepotřebovali i dospělí, když jsou ochotni věřit i těm nejbizarnějším zprávám na obskurních webech, instruktoři se smíchem odpovídají: "No je pravda, že jsme hodně řešili, na jakou cílovou skupinu se budeme zaměřovat, ale stěžejní jsou pro nás středoškoláci."
Pravda je jen jedna
Proti podobným seminářům a workshopům v posledních dnech systematicky vystupuje na sociálních sítích poslanec SPD Lubomír Volný. Člověka v tísni označuje za "fašistickou organizaci" a za "agenta zahraničního vlivu", kteří prý po školách, navíc prostřednictvím nezkušených studentů, šíří nikým neschválenou "oficiální pravdu", tedy podle něj lež. Děti si podle něj mají rozhodnout samy, co je dezinformace.
To je ovšem pouze Váš názor.
— Lubomír Volný (@lubomir_volny) June 19, 2018
Chápete to vůbec?
Neznamená to, že to je pravda.
Vaše “hrana”, muže být ve skutečnosti velmi “mimo mísu”.
Člověk v tísni je zase pro mě dokonale fašistická organizace, stejně špatně maskovaná jako humanitární organizace, jako je třeba Hammas.
"A také by si děti mohly rozhodnout samy, zda je Země kulatá, nebo placatá," usmívá se mluvčí Stužáku Barbora Urbanová. "Pro nás je dezinformace jakákoliv prezentovaná 'pravda', u které jde ale buď snadno, nebo i méně snadno ověřit, že to pravda není. Zatím stále platí, že pravda je jen jedna," dodává.
Jak rovněž upozorňují instruktorky z karlínského workshopu, Linda Sequensová a Tereza Dundáčková, Stužák sice je studentskou iniciativou, nicméně všechny workshopy vystavěli spolu s odborníky na dané oblasti a spolu se svými vysokoškolskými pedagogy. "Každý workshop má svého garanta, jenž ručí za odbornou správnost," říkají.
Cílem Stužáku je přispět k vytvoření uvědomělejší generace, která se zajímá o veřejné dění a aktivně do něj zasahuje. Chtějí také mladým ukázat, že i humanitní obory, které jsou v posledních letech negativně nálepkovány, má smysl studovat.
"Ale částečně už tou uvědomělou generací jsme my sami. Protože jinak bychom si toho 17. listopadu 2016 na Národní třídě neřekli, že s takto se vyvíjející společností chceme něco dělat," říká Tereza Dundáčková.
"Náš postoj a naše snahy vyplývají i z toho, co studujeme," doplňuje ji Linda Sequencová z Institutu sociologických studií na Fakultě sociálních věd. Mladí sociologové, politologové či ekonomové se již zkrátka nemohli dívat na to, jak lhostejné žákům je, co se kolem nich děje a kam se společnost ubírá.
Video: Vyhlášení cen Gratias Tibi provázely emoce i strach o svobodu
