reklama
 
 

Sto korun za kilo medu je málo, říká včelař. Jeho medovina patří k nejlepším na světě

21. 6. 2019 6:01
Medovina Jiřího Batoše boduje i v USA. Má i vlastní včely | Video: Hithit.cz |  01:18
Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a po škole odešel pracovat do státní správy. Ve volných chvílích si ve středočeských Pticích vyráběl medovinu a jeden slabší včelařský rok jej inspiroval k tomu, aby si založil vlastní včelstva. Volnočasový koníček se pro Jiřího Bartoše nakonec překlenul v podnikání a jeho staročeský nápoj vloni dokonce vyhrál cenu v mezinárodní soutěži Mazer Cup v USA.

"Včelařem jsem se stal tak nějak oklikou, medovinu jsem dělal dřív, akorát že jsem vždycky bral med různě od kamarádů. Rok 2007 byl ale slabší a kamarádi neměli medu nazbyt a jeden z nich mi z hecu říkal, ať si pořídím včely. Po promýšlení a přečtení knih jsem si řekl, že to zkusím," popisuje Bartoš své začátky.

Stát se včelařem ale není tak jednoduché, jak se na první pohled může zdát. K založení včelstev je potřeba ochotný chovatel, který pár svých oddělků, neboli včel, obětuje. Postavení úlů je spojeno také s řadou papírování.

"Je potřeba se přihlásit na Českomoravský svaz chovatelů a existují také oznamovací povinnosti vůči obcím, na jejímž katastru včely člověk chová a také u příslušné veterinární správy," vysvětluje chovatel. Začínajícím včelařům může pomoci i členství v Českém svazu včelařů.

Česko patří k zemím s vůbec nejvyšším počtem medonosného hmyzu, působí tu necelých 60 tisíc chovatelů. A ačkoliv včely patří mezi nejdůležitější živočichy podílející se na nezbytném opylování rostlin, zároveň jsou velmi náchylné ke změnám klimatu, různým nemocem i chemickým postřikům. Své o tom ví i Jiří Bartoš.

"Vloni bylo poměrně suché léto a včely neměly tolik potravy, proto bylo minimum medovicového medu a některé přípravky na přeléčování včel nešly dobře použít," tvrdí včelař.

Vysoký věk včelařů i špatná domluva se zemědělci

Na úbytku včel v zemi se ale podle Bartoše podepisuje také vysoký věkový průměr včelařů a domluva s okolními zemědělci. "Včelařství se zase dostává do módy, nicméně je znát vysoký věkový průměr. Je to přece jenom fyzicky náročný koníček, takže čím je včelař starší, tím méně včelstev si nechává," popisuje.

Problémem jsou pak neohleduplní zemědělci, kteří stříkají na rostliny přípravky proti škůdcům a plevelům, jež se nemají používat během kvetení a přes den. To však častokrát nedodržují, stejně jako vhodné hospodaření s půdou.

"Je to o tom, že zemědělci moc nepřemýšlejí nad tím, že je zde ještě někdo další. Přitom opylování včelou jim zvyšuje výnos, u řepky je to až 20 procent," dodává. Naopak dobrou zkušenost mají včelaři podle Bartoše se sadaři.

Sám se momentálně stará o padesátku včelstev, která se pohybují na zahradách i kolem lesa. "Pokud je jich více, musí být od sebe oddělená, aby se třeba nevykrádala," vysvětluje. Rizikem je ale také vykrádání včelstev lidmi.

"Z jednoho lesního stanoviště mi před čtyřmi lety někdo dvakrát za sebou vykradl včelstva. Jednou to bylo před sezonou a pak během zimy, na jednu stranu je to pro někoho nepochopitelné, na druhou stranu je mi jasné, že někdo chtěl ušetřit. Oddělek totiž stojí kolem dvou tisíc, když je k tomu nástavek, dno a víko, je to tisíc korun navíc, a pokud je to včelstvo s více nástavky, může tam být i med a škoda je pak ještě větší," vysvětluje s tím, že za krádežemi jsou většinou znalci včelařství.  

Stovka za kilo medu nestačí

Prodejní cena za kilo medu se v Česku pohybuje mezi 115 až 400 korunami v závislosti na prodejci i místě prodeje. Výkup medu tlačí cenu dolů, takže může klesnout až na 55 korun za kilo. Podle Bartoše se však nemůže jednat o čistý med bez příměsi.

"Jsou určité limity, za které se dá koupit med. Nejlevnější, co jsem viděl, stál 40 korun za kilo z Ukrajiny, tam jsou ale bohužel povolena léčiva na bázi antibiotik, která jsou v EU zakázána. A když vezmu, že se sem musí přivézt, proclít, zaplatit DPH, musí se rozehřát a zabalit, myslím, že ani stovka na to nestačí," tvrdí.

Sám prodává kilo medu za 165 až 230 korun. "Když prodávají včelaři med za 110 korun za kilo, tak tak jim to pokryje náklady a nemají v tom započítanou svoji práci, takže nemohou rozvíjet a stavět  nové včelíny nebo pořizovat novější technologie," říká.

Na svůj první med si přitom musel počkat dva roky. Dnes vyrobí ročně zhruba tunu medu a až 10 tisíc litrů medoviny, med však častokrát musí dokupovat. Množství vyrobeného medu (i medoviny) záleží na klimatických podmínkách a neohrožuje jej jenom sucho, ale také chlad a deštivo.

Výrobky prodává pod jménem George Bee, o včelstva se stará sám a s malým podnikem mu vypomáhá jen kamarádova žena.

Nejlepší medovina je ta z Česka

Nedílnou součástí výroby staročeského alkoholického nápoje je i ochutnávání. Včelař tak přiznává, že během zpracovávání, které trvá zhruba 40 dní v roce, vypije denně i litr medoviny. Momentálně prodává celkem tři druhy nápoje - keltskou s bylinami, ořechovou a vánoční. Právě předvánoční období je pro Jiřího Bartoše nejdůležitější, na pražských vánočních trzích vloni prodal tři tisíce litrů nápoje.

Minulý rok se tak poprvé zúčastnil odborných soutěží, jednu z nich, americký Mazer Cup, dokonce vyhrál. Za účast přitom může jeho kamarád, kterého jednou lahví obdaroval. "Chtěl si ověřit, jestli je lepší moje, nebo od jednoho nejmenovaného slovenského výrobce. Udělal slepou degustaci mezi svými kamarády a moje medovina jim chutnala víc. Proto jsem měl chuť zkusit se zúčastnit soutěže a vloni jsem navíc oslavil deset let včelaření," vysvětluje Bartoš.

Přestože medovina George Bee vyhrála ještě jednu další americkou soutěž v Kalifornii, její autor momentálně o účasti v dalších neuvažuje. "Je to finančně celkem náročné, jednak startovné, ale i doprava. Peníze se snažím dávat spíš do technologií než do soutěží," říká.

Spolupráce s dalšími včelaři i vědeckými pracovníky

Protože mu ale v posledních letech dochází prostředky na modernizaci, rozhodl se požádat o pomoc s nákupem filtračního zařízení lidi prostřednictvím crowdfundingové kampaně na Hithitu. Investice by mu měla pomoci vylepšit také trvanlivost medoviny, Bartoš totiž odmítá používat nadměrné množství siřičitanů.

"Každá medovina obsahuje kvasné kultury. Pokud v ní zůstanou, je nutné medovinu skladovat v teplotě do 12 stupňů Celsia, při které nedochází k pokračování kvasného procesu. V teplejším prostředí však kvašení pokračuje a jeho následkem může dojít k zakalení, v horším případě až k explozi nahromaděných plynů skrz uzávěr. Při odstranění kvasných kultur už lze medovinu bez obav skladovat v temnu i při běžné pokojové teplotě. Abychom kvasné kultury odstranili, je nutné pořídit nákladné kvalitní filtrační zařízení," vysvětluje.

Ačkoliv mu včelaření a výroba medu a medoviny zabere spoustu času, stále to pro Jiřího Bartoše není práce na plný úvazek. A do budoucna ani neuvažuje o významném rozšiřování včelstev, plánuje spíše více spolupracovat s dalšími včelaři a vědeckými pracovníky za výzkumu včelstev a jejich vlivu na lidské zdraví.

autor: Magdaléna Daňková | 21. 6. 2019 6:01

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama