Štoly, sauna i labyrint. Tady jsou utajená místa Brna

1/14 Přehled fotografií
V Bně na Kraví hoře můžete nalézt protiletecký kryt z druhé světové války. V padesátých letech byla snaha přestavět jej na kryt civilní obrany, od toho záměru se však ustoupilo a vstup do krytu byl zahrnut. Až v roce 2003 byl zrekonstruován do dnešní honosné (byť sprejery poničené) podoby. Veřejnost do něj mohla zatím vstoupit pouze jednou, a to 1. dubna 2011, kdy podzemí navštívilo asi 25 tisíc lidí. (Autor: Adam Nehudek)
Málokdo (hlavně z těch mimobrněnských) tuší, že budova pod Petrovem u zastávky Nové Sady je vlastně krytem civilní obrany s délkou chodeb 900 metrů, třídou odolnosti 2 (tedy nejvyšší), třemi vchody a kapacitou až 2500 osob. Ražba štol započala hned po skončení války, kryt byl dokončen v roce 1955. Je určen hlavně pro širokou veřejnost pohybující se v době útoku v okolí nádraží. (Autor: Adam Nehudek)
3) Objekt na fotografii je pravděpodobně pozůstatkem první veřejné sauny v Československu, která vznikla roku 1946 v Brně-Pisárkách. Sauna později vyhořela a na jejím místě byla postavena nová, dnes z ní však zbyly už jen ruiny. (Autor: Adam Nehudek)
Strážní vrch v Pisárkách, dříve Schutzberg, svým názvem i polohou přímo vybízí k pozorování. Právě za tímto účelem byla při cestě okolo vrchu zbudována vyhlídková terasa. V současnosti výhled nestojí za nic, ale není nijak obtížné si představit, jaký tehdy musel být. Niva řeky Svratky, rostoucí brněnské výstaviště a vilová čtvrť Stránice - to vše je nyní ukryto za stromy. (Autor: Adam Nehudek)
Na přelomu 70. a 80. let byla v Brně velmi aktuální otázka budování tzv. rychlé tramvaje, která by přispěla ke zkvalitnění a zrychlení hromadné dopravy ve městě. Odlehčení dopravní situace na Pekařské ulici mělo zajistit vybudování tunelu pod špilberským kopcem. Ke konci 70. let byla proto v místě plánované trasy tunelu vybudována průzkumná štola, která měla prozkoumat geologické vlastnosti skalního masivu. Projekt rychlé tramvaje však nebyl v plném rozsahu realizován a štola pod Špilberkem zůstala nedokončená (měla ústit v místě křížení Joštovy a Marešovy ulice). (Autor: Adam Nehudek)
Jedno místo netypické i pro Kafélanku: Svérázná umělecká instalace, dílo aktivistického vegetariána nebo jen prostý vtip? Odpadky válející se okolo památníku vypadají na první pohled neuspořádaně, bližší ohledání ale prozradí, že některé věci byly velmi pečlivě připraveny. Různá naivní zpodobnění kuřete, nápisy spi sladce, torzo trupu panenky napojené na hadice - neuvěřitelná syntéza nahání husí kůži. Památník kuřete bohužel moc dlouho v blízkosti Vaňkovky nepřežil. (Autor: Adam Nehudek)
Budova u hradu Špilberk nese jméno "restaurace Na Hradě", tuto funkci ale plnila až od 19. století. Předtím se jednalo o tzv. prachárnu, skladoval se zde střelný prach. Patrová stavba má kromě sklepa i připojení na podzemní chodbu. Vstup do ní je však od požáru v létě 2006 zazděn. Prachárna je součástí národní kulturní památky Špilberk díky barokním klenbám, které jsou považovány za skvost architektury. Bohužel jejich stav a pozdější stavební úpravy toho nejsou dokladem. (Autor: Adam Nehudek)
Otázkami opředená štola prochází špilberským kopcem a přibližně v místech, kde protíná půdorys hradeb, je osazena kamenným portálem se stopami po uchycení mříže. Sloužila snad k odvodnění hradních příkopů, snad jako úniková chodba z hradu. Poprvé se objevuje na plánu Brna z roku 1749, ale může být starší. (Autor: Adam Nehudek)
V prostoru hvězdárny kousek od cesty se nacházejí sluneční hodiny nevšední konstrukce. Na čtyřech stěnách krychle tvořící tělo hodin jsou umístěny ukazatele, které vrhají příslušný stín. Každá strana krychle slouží pro zobrazení času v jinou denní dobu, na zadní straně jsou také informace o poloze hodin a nadmořské výšce. (Autor: Adam Nehudek)
Na straně Wilsonova lesa u Veslařské ulice se nachází v oploceném areálu DPMB kaplička. Ačkoli je areál oplocený, není žádný problém plot obejít a do nevyužitého areálu pomocných provozů DPMB vstoupit. Na špatném stavu kapličky má majoritní podíl hlavně čas; další existence kapličky souvisí se stavbou Velkého městského okruhu Žabovřesky. (Autor: Adam Nehudek)
Na místě dnešní studánky a kapličky na Lesné přebýval poustevník a voda z pramene prý měla zázračné schopnosti. Velká procesí lidu si zde vyprosila konec morové epidemie, která zachvátila Brno v 19. století; na počest této události se každoročně koná pouť vždy v neděli nejbližší datu 13. června. Studánka s kapličkou dodnes vytváří velmi romantické a zároveň dobře přístupné místo. (Autor: Adam Nehudek)
Teritoriální radiační hlásná síť (TRHS) je označení pro systém pozorovacích stanovišť, která měla v případě války monitorovat jaderné nebo chemické útoky. Byla budována většinou na místech s dobrým výhledem na předpokládané cíle (města). Kryt se aktivoval až při vyhlášení bojového poplachu, v dobách míru byl vstup překryt prefabrikáty a zasypán. V terénu jej připomínal jen charakteristický kopeček tvořený hliněným přehozem. Od deaktivace v 90. letech jsou kryty určeny k odprodeji, avšak mnohem častěji jsou rabovány. (Autor: Adam Nehudek)
Pískovcový labyrint v Židenicích není příliš rozsáhlý, ale díky složitějšímu prostorovému členění tvoří zajímavý typ podzemí, jakých v Brně není mnoho. Lahůdkou je pak větší místnost položená o úroveň níž než ostatní chodby. Vstupní část je sice využívána jako odkladiště nepotřebných věcí, ale díky obtížnému přístupu je toto pískovcové podzemí uchráněno před častým zlozvykem ukládat do podzemí všechen odpad. (Autor: Adam Nehudek)
Vrcholu Bílé hory dominuje již od roku 1967 (tedy od 50. výročí VŘSR) pomník brněnskému proletariátu. Od 60. let 19. století se zde konaly tábory lidí, v roce 1893 zde protestovali brněnští textiláci za všeobecné hlasovací právo. Památník manifestací za národní a sociální požadavky vytvořil sochař L. Martínek podle projektu J. Auermüllera. Nápis na desce hlásá: ,,Proletáři všech zemí spojte se! Na těchto místech se v roce 1869 scházel brněnský proletariát vedený Josefem Hybešem, aby bojoval za svá práva." (Autor: Adam Nehudek)