S tím, jak se den mění v noc, obklopují člověka tlumené a studené barevné tóny, které mu dávají signál, že je čas spát. Některé odborné studie už dříve naznačily, že lidé tento přirozený proces narušují tím, že ve večerních hodinách zírají do obrazovek svých počítačů a telefonů.
Modré světlo, které přístroje vyzařují, bývá označováno za viníka problémů se spánkem. Nový výzkum, o kterém píše webový magazín Inverse zaměřený na popularizaci vědy, ovšem napovídá, že modré světlo nemusí být samo o sobě tak škodlivé, jak se předpokládalo.
"Obavy, že světlo narušuje naše biologické hodiny a zdravý rytmus našeho spánku, jsou opodstatněné. Problémem ale není barva světla, nýbrž jeho nadměrný jas. Kritizovat jen modré záření je tudíž zavádějící," sdělil magazínu spoluautor výzkumu, Timothy Brown z univerzity v Manchesteru.
Takzvané biologické hodiny, kterým se v odborném jazyce říká také cirkadiánní, v lidském těle regulují hormony, trávení i teplotu a u většiny lidí pracují ve 24hodinovém cyklu. Východ a západ slunce pak přirozeně ovlivňují spánkové návyky, neboť udávají, jak čilý, či naopak unavený se člověk cítí.
Oči světlo filtrují pomocí fotoreceptorů i speciální bílkoviny známé jako melanopsin. Melanopsin při probuzení změří aktuální jas okolního světla, a pokud je vysoký, zastaví uvolňování spánkového hormonu melatoninu. Tenhle vzorec udržuje lidi přes den bdělé, podporuje jejich pozornost i náladu, a když se večer začne stmívat, pomáhá jim zase usnout.
Umělé osvětlení do toho pochopitelně radikálně zasáhlo, ale je skutečně modré záření horší než jiné? Jeho specifikum spočívá v tom, že má ve srovnání s bílým a žlutým světlem kratší vlnové délky, které melanopsin v oku lépe rozpoznává. Z toho výzkumníci v minulosti vyvozovali, že modré záření dovede biologické hodiny člověka rozhodit víc než kterékoli jiné.
Timothy Brown a jeho kolegové ovšem ve svém výzkumu, v němž pracovali s myšmi, došli ke zcela opačnému závěru. Nejprve si z důvodu přesnosti nechali zhotovit zářivky různých barev, ale totožného jasu. Poté myši vystavili působení různobarevného osvětlení o rozličné intenzitě.
Zjistili, že modré osvětlení může organismus savců ve skutečnosti stimulovat méně než žluté. Tlumené tóny modré barvy totiž daleko více než ty žluté odpovídají tomu, na co jsou oči myší i lidí zvyklé, když nastává večer a venku se šeří. Sami výzkumníci však na závěr zdůrazňují, že zjištěné účinky je třeba ještě znovu testovat na člověku a nedají se z pokusů na myších tak snadno zobecnit.
