Nedostatek tekutin oslabuje i přirozenou obranyschopnost. "Například zahuštěný hlen v dýchacích cestách hůře zachycuje viry a bakterie, což může zvyšovat riziko infekcí," doplňuje Horáková. Zajímavostí je, že mozek si někdy plete žízeň s hladem - místo sklenice vody tak lidé sáhnou po jídle. To může přispívat nejen k dehydrataci, ale i k přibývání na váze. Dehydratace navíc zahušťuje krev, což zatěžuje srdce a cévy a může vést k závratím či bušení srdce. Už pouhá ztráta dvou procent tekutin navíc snižuje fyzickou i mentální výkonnost, což se může projevit horší soustředěností, únavou nebo slabším sportovním výkonem.
Zároveň nestačí jen pít hodně vody, důležité jsou elektrolyty. Minerály a elektrolyty, jako sodík, draslík, hořčík a vápník, hrají totiž zásadní roli při udržování správné hydratace. Pomáhají regulovat rovnováhu vody mezi buňkami a tkáněmi, podporují činnost svalů, nervů i srdce. Pokud se tekutiny ztrácí pocením, při horečce, průjmu nebo fyzické zátěži, odchází s nimi i elektrolyty. "Pokud se ztráty doplní pouze čistou vodou, může dojít k narušení minerálové rovnováhy, což se projeví únavou, bolestmi hlavy, svalovými křečemi nebo i poruchami srdeční činnosti. Nestačí tedy jen pít hodně vody - tekutiny je potřeba doplňovat i s minerály," říká Horáková.
Praktickým řešením mohou být minerální vody, iontové nápoje, rehydratační roztoky či vhodně zvolené bylinné čaje, které kromě doplnění tekutin podporují i celkovou regeneraci organismu.
Pokud se obtíže opakují nebo přetrvávají, mohou laboratorní testy nabídnout přesnější odpověď než pouhé sledování pitného režimu. "Z výsledků lze zjistit hodnoty sodíku, draslíku, chloridů nebo hořčíku, které ukazují rovnováhu elektrolytů, a také parametry funkce ledvin, jako je kreatinin a močovina.
Tyto ukazatele napoví, zda tělo hospodaří s vodou správně a zda nedochází k její nadměrné ztrátě či zadržování," vysvětluje Horáková. Kromě toho může krevní obraz ukázat, zda není krev nadměrně koncentrovaná, což bývá častý důsledek dehydratace.
Skrytá dehydratace se nemusí projevit pocitem žízně, a proto ji lidé často přehlédnou. K varovným signálům patří únava, horší schopnost soustředění, bolest hlavy, podrážděnost, suchá pokožka, popraskané rty, zhoršená elasticita kůže, tmavší moč nebo zácpa. Někdy se objevují i svalové křeče, závratě při rychlém vstávání či bušení srdce. "Tyto obtíže lidé často přičítají stresu, nedostatku spánku nebo pracovnímu vypětí, ale ve skutečnosti mohou signalizovat nedostatek tekutin," upozorňuje Horáková.
