Aktuálně.cz: První bondovka měla premiéru v roce 1962, tedy před 53 lety. Jaký tehdy měla divácký ohlas vzhledem k tomu, že šlo vůbec o první film o agentu Jamesi Bondovi?
Luboš Ptáček: Dr. No by sice prvním bondovským filmem, ale Ian Fleming začal psát knihy o Bondovi už v roce 1952. Relativně skromný rozpočet přinesl zajímavé zisky (Dr. No stál 1,1 milionu dolarů a vydělal skoro 60 milionů, což je v dnešních cenách skoro 2,9 miliardy) a odhalil filmový potenciál Bonda, který se v následujících letech stal jednou z nejsilnějších značek západní popkultury.
A.cz: Bondovky se v 60. letech točily každý rok – čím si to vysvětlujete? Souviselo to s dobou, kdy svět agentů diváky fascinoval vzhledem k bipolárnímu rozložení světa?
Mgr. Luboš Ptáček, Ph.D.
- Přednáší na Katedře divadelních a filmových studií na Univerzitě Palackého v Olomouci.
- Zaměřuje se mimo jiné na český film 1960 – 2010 a filmovou analýzu.
- Podílel se na přípravě rozsáhlé publikace Panorama českého filmu a v knize Země, region nebo provincie? Morava ve filmu rozkrýval problematiku estetické reprezentace Moravy v české kinematografii.
Nešlo a nejde jen o aktuálnost tématu, odlišný byl způsob produkce, propagace a distribuce v tehdejší kinematografii. Bond se stal exkluzivní globální značkou a producenti s ní také tak nakládají. Olympijské hry, mistrovství světa ve fotbale a ragby se konají jen jednou za čtyři roky, i když by jistě vydělávaly značné sumy každý rok.
Bondovky jsou na prvním místě specifickou variací žánru dobrodružného filmu, který má diváka primárně bavit, studená válka tu slouží jen jako záminka pro rozvedení napínavého a zábavného příběhu, který s realitou nemá mnoho společného. Teprve v druhém plánu divákovi nabízí ideologický pohled, jenž prosazuje hodnoty liberální západní společnosti. Kdesi v hlubinách pak odráží, často nezáměrně, potřeby, obavy, touhy a sny kolektivního nevědomí doby.
A.cz: Jak se na nich v 60. letech projevila politická situace studené války?
Soupeření se sovětskými špióny je po boji s psychopatickými boháči, kteří se snaží ovládnout svět, druhým nejčastějším motivem série. Agenti CIA jsou pro Bonda nejbližší zahraniční spojenci, kteří mu často v nouzi vypomohou, zároveň si od nich drží odstup, což odráží tehdejší politickou linii Velké Británie.
Domnívám se, že v ideologické rovině jsou mnohem důležitější symptomatické významy, jaké hodnoty Bond ztělesňoval či ztělesňuje, ne proti komu bojuje. Jedná se o symbol hédonismu západní civilizace, který se poněkud hanlivě a zredukovaně označuje jako konzum. Bond ztělesňuje ideál tohoto hédonismu.
Raduje se ze svého bytí, přestože neváhá riskovat život, přebývá v přepychu, kterého si umí užívat, je obklopen krásou, kterou umí ocenit. Slouží moci, která tyto hodnoty ochraňuje, ale nestává se jejím otrokem, uchovává si své já, to se ale zároveň stává tváří exkluzivních značek spotřebního zboží. V boji s různými antagonisty tvoří rozdílový prvek jeho elegance. Vítězí především svým šarmem a vkusem, který ztělesňuje mainstreamové představy o luxusu.
A.cz: Promítá se do bondovek politická situace i dnes?
Ve snímku Quantum of Solace se nově objevilo univerzální environmentální téma, nedostatek vody symbolicky zastupuje všechny přírodní zdroje. Bond zde rovněž není tak rozmařilý jako v předchozích dílech, i když se nakonec neobejde bez tradiční destrukce, která moc ekologická není. Poslední bondovky nereagují na politické změny v Rusku jako kdysi, možná se tak děje i proto, že ruské (a čínské) trhy přes rozšířené pirátství generují značné zisky.
Tato zdrženlivost ovšem možná jen naznačuje, že nová železná opona ještě nebyla spuštěna, že Západ Putina ještě zcela nezavrhl nebo se ho prostě bojí. Přitom ve třetí řadě úspěšného televizního seriálu House of Cards z roku 2015 se objevuje zcela jasně zformulovaný, a to velmi vtipně až poťouchle, protiputinovský postoj.
A.cz: V čem je postava Bonda unikátní?
Jedná se o nejoblíbenějšího narcise v dějinách filmu.
A.cz: Znali vůbec českoslovenští diváci filmy o Jamesi Bondovi?
V socialistickém Československu nebyly filmy v oficiální distribuci hlavně z ideologických, ale i z ekonomických důvodů uváděny. I politicky nezávadné snímky měly tehdy premiéru až po několika letech. Starší bondovky znali diváci tam, kde šla naladit rakouská nebo západoněmecká televize.
V druhé polovině osmdesátých let se pak s nástupem videa začaly šířit ze Západu dovezené a hlavně v nevalné kvalitě kopírované videokazety. První Bond v oficiální distribuci po roce 1989 byl přijat trochu rozpačitě. Většina diváků neznala žánrový kontext a specifika bondovského fikčního světa, zkrátka nebyl to major Zeman.
Něco podobného se odehrálo například s televizní a filmovou sérií Star Trek. S nadsázkou si dovoluji tvrdit, že pozdější osvojení (adopce) Bonda českými diváky mělo pro integraci do politických struktur západního světa a akceptování jeho liberálních hodnot stejný význam jako přijetí do NATO a EU.
S Bondem je to jako se starými bohy, bude nesmrtelný do té doby, dokud na něj nezapomenou diváci, které šarmantně a často i dekadentně baví.
A.cz: Jak zobrazují bondovky ženské hrdinky a mění se nějak jejich filmový charakter?
Bond girls i další ženy představují stejně unikátní postavy fikčního univerza bondovek jako samotný Bond. Jejich charakter, místo v příběhu a způsob vizuálního zpodobnění odráží genderové stereotypy patriarchálního světa. Tento model v bondovkách ustanovený v šedesátých letech je už mnoho let neudržitelný.
Poslední snímky proto odrážejí výrazný posun, ženské hrdinky se emancipují, Bondovou přímou nadřízenou se stala žena, která nemá pro jeho machistické chování pochopení. Bond musí bojovat o svou budoucnost agenta i postavy samotné, protože se stává reliktem hroutícího se patriarchálního světa pozdního kapitalismu, který ho zrodil. Svůj šarm však přesto neztrácí.
A.cz: Dokážete si představit, že v příštích bondovkách bude agenta 007 hrát například černoch nebo žena, nebo je svět Bonda jasně vymezený a diváci by podobnou změnu odmítli?
To bych spekuloval, ale producenti mají tyto varianty jistě pečlivě vyhodnocené. Riziková byla i změna v samotném hereckém obsazení. Ta první, která byla navíc spojena s částečnou proměnou charakteru Bonda, který se zde dokonce oženil, proběhla ve snímku V tajné službě Jejího Veličenstva z roku 1969. A diváci nebyli nadšeni, takže se v dalším filmu za dva roky vrátil Sean Connery.
Nejdelší pauza nastala po rozpačitém přijetí dvou dílů s Timothym Daltonem, nový Bond (a jeho nové pojetí) se poté hledal šest let. Slušný zájem diváků o inovované a částečně dekonstruované bondovky s Danielem Craigem naznačuje, že by diváci tuto změnu mohli přijmout. Počkejme si, už jen chvilku, jaké další posuny přinese Spectre. Domnívám se, že pokud nový film potvrdí kvality Skyfall, bude mnohem větším problémem než změna pohlaví či rasy Bonda hledání rovnocenných náhrad za Daniela Craiga a Sama Mendese.
A.cz: Čím si vysvětlujete, že se v posledních bondovkách neklade již takový důraz na technické vychytávky a kuriózní zbraně (viz nože v kolech u aut, vystřelovací pero, hodinky s lankem atd.)? Souvisí to nějak s dobou, nebo jde pouze o filmařský rukopis?
Primárně se proměnil Bond, obdobně jako například Batman v Nolanově trilogii, která analogicky vnesla do batmanovského světa realistické prvky. Bond zestárl, přibyly osobní motivy, odhalují se jeho psychické motivace. Částečně přestává být archetypem neohroženého hrdiny, stává se více člověkem, proto potřebuje i přirozenější (lidštější) technické vybavení. Nejedná se o nic nového, takto se například proměnili hrdinové ve westernech Johna Forda v druhé polovině čtyřicátých let, tam ovšem opakovačky a revolvery zůstaly stejné, jen už nikdy nemířily tak přesně.
A:cz: Jamese Bonda ve filmu Skyfall postřelí, zemře M, teď v chystaném Spectre bude jednou z bondgirl 51letá Monica Bellucci, ustupují technické vychytávky… Proč dochází k dekonstrukci tradičních bondovských symbolů?
Také přestal jezdit lůžkovým vlakem, pije jinou značku šampusu a zapomněl na své martini, pořád je to ale Bond, James Bond. Děje se tak z již popisovaných důvodů, mění se technika, společnost, kinematografie a především vkus diváků. Pokud chce Bond přežít, musí tyto změny akceptovat a zároveň zůstat stejný. S Bondem je to jako se starými bohy, bude nesmrtelný do té doby, dokud na něj nezapomenou diváci, které šarmantně a často i dekadentně baví.
Nová bondgirl sice možná narušuje kult mládí, který ostatně už dávno padl, ale není dekonstrukčním prvkem, protože plně zapadá do bondovského světa. Monica Bellucci je zkrátka krásná a elegantní žena, která svým šarmem zastíní drtivou většinu mladších krásek, a bude jí i v osmdesáti. Ostatně i Bond už není žádný zajíc.
