Češi jsou promiskuitní. Pohlavních chorob rekordně přibylo

ČTK ČTK
19. 3. 2015 8:00
Češi se pohlavních chorob přestali bát. Chybí osvěta, nejohroženější skupinou jsou rozvedení a lidí bez trvalých závazků.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Pohlavních nemocí v Česku přibývá, osvěta není téměř žádná a lidé se chorob přenášených sexem přestávají bát. Novinářům to řekl přední český sexuolog Petr Weiss.

Přednostka dermatovenerologické kliniky Nemocnice Na Bulovce Jana Hercogová uvedla, že za posledních pět let klinika zaznamenala nárůst počtu pacientů s pohlavní chorobou na dvojnásobek, nejčastější jde o genitální bradavice.

Podle Weisse patří Češi a Češky v postojích k sexu k nejliberálnějším na světě. V roce 2008 přiznalo nevěru 34 procent mužů a 55 procent žen, v roce 2013 už 40 procent mužů a 57 procent žen. Muži mají spíše náhodné známosti, ženy mají delší vedlejší vztah.

"Pohlavními chorobami jsou nejvíce ohroženi muži i ženy, kteří žijí sami, většinou jsou rozvedení a nemají trvalé závazky. Proto se častěji chovají promiskuitně. A samozřejmě velmi ohroženou skupinou, zvláště z hlediska možné nákazy HIV, jsou i muži, kteří často střídají své mužské sexuální partnery," uvedl.

Lidé by podle Weisse měli pamatovat na to, že když mají sex s novým partnerem či partnerkou, tak současně spí se všemi jejich předchozími partnery a partnerkami.

Weiss připomněl, že ještě počátkem devadesátých let byla masivní osvěta, teď by si prý jen těžko vzpomněl, kdy v poslední době viděl plakát či klip, které by upozorňovaly na nebezpečí HIV. "Domnívám se, že v tom máme dluh a že mladá dorůstající generace by si zasloužila podstatně víc osvěty," uvedl.

Hercogová řekla, že z pohlavních chorob se dermatovenerologové v ordinacích nejčastěji setkávají s příjicí a kapavkou. "Vůbec nejčastější pohlavně přenášená choroba jsou genitální bradavice," řekla.

Nebezpečí genitálních bradavic spočívá především v tom, že potíže vyvolávají jen u jednoho až dvou procent nakažených. U ostatních, kteří nákazu nevědomky šíří, se nemoc může projevit až při oslabení, například při stresu.

"Genitální bradavice mohou pro pacienta znamenat výrazné omezení sexuálního života a vést až k depresím. Proto je důležité, aby lidé o tomto riziku věděli a dodržovali zásady bezpečného sexu," shrnula Hercogová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy