Češka Kateřina S. nastoupila jako letuška ekonomické třídy do Emirates před čtyřmi lety. Absolventka škol se zaměřením na cestovní ruch po bakalářském studiu v Praze hledala práci a natrefila na nabídku dubajské aerolinky. O tom, že na přijímacím řízení uspěla, se dozvěděla teprve po dvou měsících a pár dní nato už seděla v letadle do Dubaje, kde měla začít skoro tříměsíční výcvik.
Po jeho úspěšném absolvování létala pravidelně čtyři roky po celém světě, i během vánočních svátků nebo na Nový rok. Letos v červnu si ale stejně jako stovky dalších lidí došla pro výpověď.
"První vlna vyhazování proběhla 9. června, týden předtím přitom CEO vydal tiskové prohlášení, že Emirates se nechce uchýlit k vyhazování personálu. Pár dní nato nám přišel e-mail, který nenaznačoval, zda se bude vyhazovat. První část zaměstnanců, kterých se to týkalo, dostala e-mail 9. června v jednu ráno s tím, že v ten den v deset ráno musí jít na firemní mítink. Odpoledne jsme zjistili, o co se jedná. Druhý den jsem si šla pro obálku s výpovědí i já," popisuje konec svého působení u firmy.
O vývoji ve společnosti se přitom od uzemnění dubajských letadel na konci března dozvídala, stejně jako její další kolegové, pouze z médií. "Za celé dva až tři měsíce jsme nedostali žádnou oficiální zprávu od firmy, nefungovala žádná interní komunikace o tom, jak to bude dál. První zmínky o tom, že by se mělo zase začít létat, jsme dostali až na začátku června," tvrdí 27letá Kateřina.
Jedna z nejlépe hodnocených aerolinek zruší tisíce pracovních míst
Emirates, založená v roce 1985, patří k největším a nejlépe hodnoceným aerolinkám světa a od roku 2010 létala pravidelně také mezi Dubají a Prahou. Společnost v uplynulém finančním roce přepravila 60 milionů cestujících a na konci března měla více než 105 tisíc zaměstnanců.
V květnu agentura Bloomberg uvedla, že aerolinka hodlá zrušit až 30 tisíc pracovních míst. V červenci pak prezident aerolinek Tim Clark oznámil, že by kvůli krizi mohly zrušit dalších až devět tisíc pracovních míst. Clark tehdy také uvedl, že aerolinky do července snížily počet pracovníků o deset procent. "Budeme jich pravděpodobně muset nechat odejít o něco více, zřejmě až 15 procent," upozornil.
Štěstí měla zatím slovenská letuška Mária, která s Emirates létá již pět let v byznysové třídě a které se vlna vyhazovů zatím netýká. O práci se zatím nebojí, ale zároveň stojí nohama na zemi a připouští, že pokud ji vyhodí, bude muset zkrátka hledat něco jiného.
"Teď zpátky na Slovensku jsem si během svojí dovolené uvědomila, že jsou i jiné možnosti, co bych mohla dělat. Mám svou práci velmi ráda a velmi by mi chyběla, ale když se to stane, najdu si něco jiného," tvrdí. Mária se stejně jako její kolegyně musela na jaře potýkat s výpadkem příjmů. Letušky totiž po uzemnění letadel dostávaly pouze poloviční plat, zůstal jim však příspěvek na bydlení.
"Na začátku pandemie jsme měli o 70 procent méně služeb, létali jsme repatriační lety. Poslední dva měsíce se to ale lepší. Byly i doby, kdy jsem měla jenom jeden let za měsíc nebo jeden za tři měsíce. Teď míváme tři nebo čtyři lety za měsíc. Do většiny zemí, co jsme dříve létali, už znovu létáme, ale méně často. Společnost nás ale stále všechny nepotřebuje, proto si spousta lidí stejně jako já vzala neplacené volno. Předpokládám, že ale od příštího března bude víc práce," říká. Připouští také, že od října již mají i po vlně propouštění zpět svůj základní plat.
Dubajský lockdown a strach z budoucnosti
Přestože Dubaj není nejlevnější na živobytí, podle Kateřiny se i s polovičním platem dalo vyžít, když člověk nemusel platit žádné dluhy a neživil rodinu. V Dubaji navíc podobně jako v Česku byla nařízena karanténa, a lidé tak museli setrvávat doma. Ven mohli jenom na nákup, do lékárny či k lékaři, a to pouze s předem vyřízenou vládní povolenkou. Letušky se navíc kvůli situaci nemohly dostat zpět ke svým rodinám v Česku a na Slovensku.
"Byla jsem jenom doma, cvičila jako řada jiných lidí a volala si s rodinou každý den," popisuje Mária, která navíc neměla ani tolik peněz, takže ani po lockdownu netrávila tolik času venku, protože Dubaj není úplně nejlevnější místo k žití. "Bylo to velmi těžké, ale všichni jsme na tom byli podobně," vzpomíná s tím, že tehdy jí vypadalo dost vlasů. Nevěděla, zda ji nepropustí, a chyběla jí rodina. "Tu jsem viděla naposledy v únoru a pak až teď v září. Bála jsem se, jak to dám finančně, protože jsme nevěděli, jak dlouho budeme dostávat jenom půlku základního platu. Ale pak jsem si řekla, že mám spoustu kolegů a kamarádů, kteří mají v Dubaji rodiny, co musí živit, nebo půjčky na auta, domy a byty a byli na tom mnohem hůř."
Také pro Kateřinu byla část dubajské karantény ovlivněna strachem z budoucnosti. Volný čas však využila zejména k odpočinku, četbě, sledování seriálů i společnému vaření s přáteli z firemního domu, kde bydlela. O možném vyhazovu podle svých slov tušila. Poslední půlrok před pandemií koronaviru se totiž potýkala s vleklými nemocemi a firma jí poslala varování.
"Za posledních sedm měsíců jsem byla co měsíc nemocná minimálně na týden, pokaždé s něčím jiným. Firmě se to nelíbilo, dala mi několik varování. Blbě se vysvětluje, proč jste opět nemocná a tentokrát s něčím jiným. Někdo vydrží dělat náročnou fyzickou i psychickou práci léta a necítí na sobě změny, já jsem byla po čtyřech letech vyšťavená a začínalo se to projevovat na mém zdraví," vzpomíná. Když byla za půl roku počtvrté nemocná, uvědomila si, že je asi něco špatně a že by měla s prací letušky brzo skončit.
Těžký úděl letušek
Ačkoliv na létání s Emirates ráda vzpomíná a přesvědčuje, že se jí těžké lety nebo situace spíš vyhýbaly, přiznává, že na první pohled snadná práce letušky je ve skutečnosti velice náročná v mnoha ohledech, na čemž se shoduje s Márií.
"Nejhorší je ta vyčerpanost. Někdy jsem po návratu z letu spala i dva dny, protože jsem byla úplně hotová. Je to fyzicky a psychicky náročné. Myslím si, že to není pro každého, spousta lidí odejde hned první rok, protože zjistí, že to fyzicky nezvládnou," přiznává Mária. Obě dvě letušky se také shodují na tom, že nejbolestivější je dlouhé odloučení od rodiny a práce také během vánočních svátků.
Ani Mária nepředpokládá, že letušku v byznysové třídě u Emirates bude dělat dlouhá léta. "Před koronavirem jsem plánovala, že odejdu už letos, ale během pandemie jsem musela žít z úspor, takže bych chtěla u Emirates vydržet ještě rok, abych ušetřila co nejvíc peněz. Myslím si, že od ledna příštího roku by výplata mohla být zase lepší, a příští rok na podzim bych se chtěla vrátit zpátky do Evropy a usadit se," vyjevuje svůj plán Slovenka.
Kateřina mohla po výpovědi zůstat v Dubaji až do srpna, Spojené arabské emiráty však opustila již v červenci, aby si užila léto v Praze. A přestože plánovala, že si do konce letošního roku udělá dlouhé odpočinkové prázdniny a práci na plný úvazek si začne hledat až od ledna, již měsíc pracuje pro dánskou námořní spediční společnost. Přestože zkušenost z Emirates hodnotí kladně, do velké ani lowcostové aerolinky by se vracet nechtěla.
"Emirates nás naučila trpělivosti a otevřenosti"
To Mária ještě netuší, co po své kariéře v Emirates bude dělat. "Zajímala jsem se o marketing a event management, ale nemám žádnou praxi. Možná bych taky mohla dělat něco v kosmetickém průmyslu a třeba si otevřít něco svého. Cítím, že jsem se posledních pět let příliš nevzdělávala. Jasně, cestovala jsem, poznávala jsem země a naučila se pořádně jazyky, ale nevzdělávala jsem se v nějakém konkrétním oboru, který by byl dobrý pro mou budoucnost. Jakmile skončím u Emirates, chci jet ještě na dlouhou dovolenou třeba na Bali nebo někam jinam a třeba mě tam něco napadne," vyjevuje svoje plány do budoucna.
Obě dvě letušky se také shodují na tom, že ačkoliv je práce v oblacích nesmírně náročná, jsou za svou zkušenost rády. Dala jim nejen možnost podívat se do desítek zemí světa, ale naučila je také trpělivosti a otevřenosti vůči všem národnostem a kulturám.
"Když jsme létali v Airbusech, bylo nás i 24 stevardů a z nich bylo 18 různých národností a mluvili různými jazyky. Na každém letu jsou úplně jiní lidé, díky tomu jsem hodně otevřená a je pro mě jednoduché se s kýmkoliv pobavit," říká Mária.
"Pasažéři jsou teď vděčnější a méně konfliktní"
Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu v červenci uvedlo, že světová letecká osobní doprava dosáhne úrovně před koronavirovou krizí nejdříve v roce 2024. Odvětví letecké dopravy bude mít letos kvůli dopadům koronaviru zřejmě ztrátu kolem 84 miliard dolarů (1,98 bilionu korun). Pokud se prognóza naplní, půjde o nejhorší rok v dějinách letecké dopravy.
Pasažérů kvůli pandemii ubylo, což má ale podle Márie pozitivní dopad na jejich chování. "Mám pocit, že pasažéři jsou méně konfliktní, je méně problémů a váží si toho, že se na let vůbec dostali. Dělali jsme v dubnu i repatriační lety a cestující si daleko více vážili toho, co pro ně děláme. Přijde mi, že jsou k nám teď cestující mnohem příjemnější."
Slovenská letuška se ani neobává o své zdraví, zaměstnavatel jim zajistil dostatek ochranných pomůcek a upravil servis také v byznysové třídě. "Teď už si před letem všichni dělají PCR testy, všude jsou dezinfekce a lidi jsou připravenější než na jaře. Nedávno jsem četla článek, že v letadle od začátku letoška chytilo koronavirus jenom 44 lidí ze všech pasažérů po celém světě. Věřím, že to, že se dělají PCR testy před lety a na letištích po příletech, je ku prospěchu a lidi si dávají pozor," dodává.
Krize v oblasti letecké dopravy se ale dotkla také dalších aerolinek. Například Air France plánuje do dvou let propustit více než 7500 lidí, Lutfhansa pro změnu zruší 10 tisíc pracovních míst a největší australská letecká společnost Quantas plánuje propustit zhruba 20 procent zaměstnanců, což odpovídá nejméně šesti tisícům míst.
