Pejskaři žijí déle. Infarkt i mozková mrtvice jsou pro ně menší riziko, tvrdí vědci

Magazín Magazín
14. 10. 2019 9:00
Lidé, kterým dělají společnost psi, mají menší pravděpodobnost, že zemřou předčasně. Riziko úmrtí je v případě pejskařů výrazně nižší zejména u kardiovaskulárních chorob a chlupatí mazlíčci nejvíc prospívají lidem žijícím o samotě. K těmto závěrům došli autoři dvou nových výzkumů publikovaných v americkém odborném časopise Circulation.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Odborníci už dříve vyzkoumali, že lidé vlastnící psy pěstují zdravější životní styl, mají menší problémy s obezitou a lépe jim pracuje srdce. "Naše analýza ovšem ukázala, že pejskaři čelí o 24 procent nižšímu riziku úmrtí z jakýchkoli možných příčin," vyzdvihla pro americkou stanici CNN endokrinoložka Caroline Kramerová.

Profesorka z univerzity v Torontu je hlavní autorkou celosvětové studie publikované v americkém odborném časopise Circulation. Její výzkumný tým analyzoval data shromážděná za posledních skoro 70 let od čtyř milionů lidí ze Spojených států, Kanady, Skandinávie, Nového Zélandu, Austrálie a Velké Británie. 

Analýza ukázala, že vlastnictví psa může mít ještě příznivější zdravotní dopady pro lidi, které už dříve postihly srdeční záchvat nebo mozková mrtvice. "Pejskaři mají o 31 procent menší šanci, že onemocní kardiovaskulární chorobou," uvedla Kramerová.

Další výzkum publikovaný v časopise Circulation se zaměřil na vzorek 336 tisíc švédských mužů a žen a jeho závěr byl podobný. Majitelé psů po kardiovaskulárních příhodách vykazovali lepší zdravotní stav než lidé, kteří čtyřnohé mazlíčky nemají. Psi přitom podle studie nejvíc prospívají lidem, kteří žijí sami.

U majitelů psů bydlících o samotě, kteří přežili srdeční záchvat, výzkumníci zjistili o 33 procent nižší riziko úmrtí než u lidí, co si prošli stejnou zkušeností, také žijí sami, ale psa nevlastní. V rámci skupiny o samotě žijících lidí, jež dříve postihla mozková mrtvice, hovořily výsledky také ve prospěch pejskařů, kteří měli o 27 procent nižší pravděpodobnost předčasného úmrtí.

"Víme, že osamělost a sociální izolace mohou být silnými rizikovými faktory pro předčasnou smrt a psí společnost je dokáže zmírňovat. Pejskaři, kteří žijí o samotě, si své mazlíčky navíc musí vždycky venčit sami, což je prospěšné, protože fyzická aktivita je pro rehabilitaci po srdečním infarktu nebo mozkové mrtvici klíčová," přiblížila pro CNN autorka švédské studie Tove Fallová z Univerzity v Uppsale.

Obě čerstvě vydané studie stály jen na pozorování, což znamená, že výzkumníci nemohou prokázat, že je vlastnictví psa přímou příčinou delšího života či lepších zdravotních výsledků. Hlavní autorka prvního zmíněného výzkumu nicméně připomíná, že pozitivní dopady psů na lidské zdraví naznačovalo už mnoho předchozích studií.

"Někteří kolegové například zjistili, že mají pejskaři lepší hladinu cholesterolu a nižší krevní tlak. Objevila se i studie, podle které vám mazlení se psem dovede snížit tlak stejně spolehlivě jako prášky," doplnila Kramerová. Některé předchozí výzkumy také upozornily, že psí společnost a láska mohou snižovat pocity úzkosti a deprese.

 

Právě se děje

před 23 minutami

V Chorvatsku jsou i čtvrt století po válce desítky tisíc nevybuchlých min

V Chorvatsku jsou 24 let po skončení válečného konfliktu stále místa o celkové ploše 355 čtverečních kilometrů, kde hrozí miny. V těchto oblastech se nachází více než 30 tisíc min a také velké množství další nevybuchlé munice. Podle agentury HINA to řekl ministr životního prostředí Tomislav Ćorić.

Ministr tato čísla uvedl v souvislosti s podpisem dohody, která dokládá, jak značné finanční prostředky je potřeba vynaložit na likvidaci takového nebezpečného pozůstatku války. Na základě uvedeného dokumentu by měla být vynaložena v přepočtu téměř miliarda korun na projekt odminování a ochranu lesů jen v regionu Licko-senjské a Zadarské župy.

Projekt se týká odminování 1676 hektarů lesů a půdy v prostoru Přírodního parku Velebit a Národního parku Paklenica. Jeho realizace by měla být završena do června 2023.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Chrascina má bronz z MS vrchařů, Havlíčková byla druhou juniorkou

Dvě medaile přinesl české výpravě dnešní program mistrovství světa v běhu do vrchu. Marek Chrascina získal na krátké trati bronz mezi muži, hned za ním skončil Jan Janů. Barbora Havlíčková se v Argentině stala juniorskou vicemistryní světa. V sobotu budou o úspěch bojovat závodníci a závodnice v horském maratonu.

Devatenáctiletá běžkyně na lyžích Havlíčková ve svém doplňkovém sportu na šampionátu v Argentině nestačila jen na Angelu Matteviovou z Itálie a přidala další cenný kov k evropskému juniorskému zlatu z červencového šampionátu v Zermattu.

Havlíčková běžela závod jen z lyžařské přípravy, přesto uspěla na zhruba sedm a půl kilometru dlouhé trati. "Musím říct, že jsem to absolutně nečekala. Když jsme přiletěli do Argentiny, vůbec jsem se tady nedokázala srovnat s časovým posunem, fakt se mi běhalo hrozně mizerně. Taťka mě pořád uklidňoval, že je lepší, když se mi běhá před závodem mizerně a pak při něm dobře, než naopak. A měl pravdu," pochvalovala si v tisové zprávě.

Juniorská trať byla těsně před závodem upravena. Zmizel z ní jeden nebezpečný přeběh přes řeku, přesto byla velmi náročná. "V den závodu celý den pršelo, hrozně se zvedla hladina vody, takže se běželo na bahně. Do kopce to klouzalo, ještě horší pak byl seběh. Místy to bylo hodně prudké, takže člověk neběžel, ale regulérně jel. Během závodu jsme s holkama musely přeběhnout řeku, z které se během deště stal veletok," popisovala Havlíčková.

S italskou rivalkou si prohodily pořadí z kontinentálního mistrovství, kde rovněž obsadily první a druhé místo. Ve Švýcarsku vyhrála s náskokem 51 sekund česká reprezentantka, tentokrát byla o 44 sekund rychlejší Matteviová. Na stříbrné pozici byla ale Havlíčková bezpečně.

Úspěch mladých českých závodnic podtrhla čtvrtým místem Alena Matějáková, kterou dělilo jen pět sekund od bronzové Francouzky Jade Rodriguezové. Další dvě Češky Anežka Ševčíková a Gabriela Veigertová skončily na začátku třetí desítky. Mezi juniory byl Benjamin Vrbovský patnáctý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy