Na základě šetření byl arcibiskupskou konzistoří skocký obraz Panny Marie Pomocné prohlášen za dobrotivý a dobročinný, nikoliv však za zázračný a milostný, což poutníky neodradilo. V kapli se zrodila tradice mariánské úcty, která spočívala v adoraci obrazu dotykem. Lidová zbožnost pokračovala i v kostele. Při stavbě začal vleklý spor o patronátní práva mezi majiteli panství a patrony žlutické fary, do něhož zasáhl papež i Marie Terezie. V roce 1748 zřídili tepelští premonstráti u kostela svůj superiorát.
