Město budoucnosti bez třídního bezpráví. Brasília vznikla na polích před 60 lety

Město budoucnosti bez třídního bezpráví. Brasília vznikla na polích před 60 lety
Pomník stojí v centru města, na náměstí Tří mocí, budovaném od roku 1956. Prioritou bylo postavit budovy Národního kongresu, nejvyššího soudu a paláce Planalto, kde sídlí prezidentské kanceláře.
Ikonou Brasílie je kromě kanceláře prezidenta i jeho soukromá rezidence, přezdívaná Alvorada.
Opěrnou konstrukci katedrály tvoří 16 betonových sloupů ve tvaru hyperboloidu, každý váží 90 tun.
Katedrála, která nese Niemeyerův rukopis, je dnes národní a historickou kulturní památkou.
Foto: Profimedia.cz
Magdaléna Medková Dan Poláček Magdaléna Medková, Dan Poláček
21. 4. 2020 6:00
Brasílii navrhl architekt Lúcio Costa na popud prezidenta s českými kořeny Juscelina Kubitscheka. Představitel jihoamerické země chtěl, aby výstavba byla hotová do konce jeho volebního mandátu. Ke stavbě zburcoval i veřejnost. Od roku 1960 je metropole nejen hlavním městem Brazílie, ale také krásnou ukázkou modernistického pojetí světa. Podívejte se, jak se plnil sen nezávislé země.

Ještě před 64 lety byly v místech dnešní Brasílie jen zelené louky. Prezident Juscelino Kubitschek, vnuk českého emigranta, snil o symbolu nové demokracie, městu, které nebude historicky spjaté s Portugalci a "kávovou oligarchií". 

V září 1956 dal prezident vypsat národní soutěž na urbanistickou studii, kterou o rok později vyhrál architekt Lúcio Costa. Vzápětí už do polí v centru země vyjely první buldozery. 

To, jak bude vypadat architektura nové metropole, navrhl architekt Oscar Niemeyer. Představa vycházela z filozofie Le Corbusiera, který prosazoval modernistické pojetí města. Pro takové vidění světa jsou charakteristické široké ulice, oddělené čtvrti a monumentální, byť prostá architektura.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy