Dáša byla úspěšnou podnikatelkou. Podnikání se jí dařilo, ale nenaplňovalo ji. "Vyzkoušela jsem si to, dokázala jsem si, že to zvládnu – a to stačilo. Jedna etapa se uzavřela. Najednou jsem rozhodovala o vlastním čase, mohla jsem si vybrat, koho přijmu a koho ne. Já vždycky měla ráda lidi, ale najednou jsem
jich měla docela dost. Potřebovala jsem samotu. Mezitím jsme se
rozešli s manželem, on by sem stejně nikdy nešel, je maloměstský typ, potřebuje karty s přáteli, tenis, projít si město. Já byla zase ráda v přírodě," líčí, jak začalo její šumavské poustevnictví.
