"Kdybych to chtěl jít pěšky, táhnu sáně, které mají třetinový odpor," poznamenává k tomu s hořkým humorem Jan Žďánský. A dře, krok za krokem jako robot, odměnou mu jsou tři kolečka sušeného ananasu. Konečky prstů začínají nesnesitelně bolet a černat.
Foto: Jan Žďánský, Azub Winter Baikal 2015
