Když si pak čtu ve spacáku u ohně v hoganu, vlastně se nemůžu ani na čtení soustředit. Myslím jen na to, jak mě nikdy nepřestane dojímat na jakékoliv menší i větší cestě právě otevřenost a důvěra lidí, a to, co všechno může člověk zažít a vidět, když on sám je takový.
