reklama
Koukám, jak mi po nohou lozí mravenci. "A divíš se jim, když jim sedíš v obýváku?" komentuje Lukáš, který zatím hraje na kytaru a zpívá: "Budím se ráno s mechem i vřesem, budím se ráno strachem, kde jsem, miliony očí a já jsem lesem," a mně dochází, že les je kámoš, že do něj patřím a jak řekl jeden můj známý: "V životě to není o překročení komfortní zóny, ale o jejím rozšíření." | Foto: Klára Elšíková