Objev: Nejteplejší voda světa má 407 stupňů Celsia

vk
9. 8. 2008 13:05
Nachází se na dně Atlantického oceánu
Pod mořskou hladinou se skrývají ještě mnohá tajemství, třeba nejteplejší voda na světě.
Pod mořskou hladinou se skrývají ještě mnohá tajemství, třeba nejteplejší voda na světě. | Foto: Aktuálně.cz, Roman Staněk

Brémy - Dokonce ani Jules Verne tohle nepředpokládal. Hluboko dole, na samém dně Atlantického oceánu, objevila geochemička Andrea Koschinská něco velmi neobvyklého.

"Je to voda," říká. "Ale jiná, než jakou známe," citoval ji server NewScientist.com.

Více než tři kilometry pod hladinou moře - na obrovské bublině magmatu - je nejteplejší voda, jaká kdy byla na Zemi nalezena. Kapalina je v takzvaném superkritickém stavu, který v přírodě ještě nikdy nikdo neviděl.

Kapalina tryská ze dvou černých otvorů, takzvaných ventilů, pojmenovaných Dva čluny a Vrchol sestry.

Andrea Koschinská z Jacobsovy univerzity v německých Brémách tvrdí, že voda v superkritickém stavu je něco mezi plynem a tekutinou.

Myslí si, že by její objev mohl naznačit, jak se základní minerály a živiny, jako jsou zlato, měď nebo železo, louhují v útrobách Země a následně tryskají do oceánu.

Pravý opak: voda na Antarktidě se musí rozmrazovat.
Pravý opak: voda na Antarktidě se musí rozmrazovat. | Foto: reuters, dan

Superkritický stav

Pokud roste tlak a teplota, kapaliny se vypařují a vaří. Ale za určitým kritickým bodem už dělají něco jiného. Plyn a kapalina se promění a spojí se do jedné tekutiny v superkritickém stavu.

Sladká i mořská voda byly za kritickou hranici varu dovedeny v laboratořích, ale dokud Koschinská a její kolegové v roce 2006 nedopluli na samý jih Středoatlantického hřbetu, nikdo nespatřil superkritické kapaliny v přírodě.

Geochemici měli podezření, že pokud je někde najdou, budou pocházet z velmi hlubokých hydrotermálních otvorů.

V roce 2005 skupina vědců - jako součást výzkumu jižního okraje Středoatlantického hřbetu - dorazila na pátou rovnoběžku. Tady objevili nové otvory v mořském dně, které znovu navštívili v roce 2006 a 2007.

Do každého ze zkoumaných ventilů ponořili teploměr.

Bublina o teplotě 407 °C

Počítačové modely ukazují, že kapalina, která vychází z černých otvorů, nejprve prosakuje do okolních prasklin v mořském dně. Postupně se dostává hlouběji a otepluje se, jak se blíží k zemskému magmatu.

Nakonec se voda při teplotě 407 stupňů Celsia a tlaku 300 barů dostane do superkritického stavu.

Protože superkritická voda je mnohem méně hustá než voda v kapalném stavu, vystřelí k mořskému dnu jako bublina a vytryskne do oceánu otvorem v mořském dně.

Minimální teplota v otvorech byla už zmiňovaných 407 °C, někde dokonce až 464 °C.

Superkritická voda louhuje kovy a další prvky z kamene mnohem efektivněji než tekutá voda nebo pára.

Pouze počítačové modely

Koschinská odhaduje, že téměř polovina manganu a desetina železa v mořích by mohla pocházet z podmořských gejzírů superkritické vody. O tomto jevu se ale zatím ví jen velmi málo.

Nedostatek vody je fatálním problémem.
Nedostatek vody je fatálním problémem. | Foto: Reuters/Andreas Manolis

"Můžeme podstatně zlepšit naše modely koloběhu kapalin a přenosu tepla a hmoty," řekla Margaret Tivey, geochemička z Oceánografického institutu Woods Hole (WHOI) v Massachussetts.

Kvůli extrémním podmínkách jsou počítačové modely jedinou cestou, jak tento proces, který vyzvedává prvky z otvorů v mořském dně, skutečně pochopit.

"Není možné vrtat do aktivních ventilů," vysvětluje Koschinská. "Teploty jsou příliš vysoké, většina vrtáků na světě by se roztavila a spoje by nefungovaly vůbec."

Čtěte také: Teplá mořská voda zabíjí korály. Umírají ve velkém

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Ondra a Adamovská jsou mistry republiky v boulderingu

Olympionik Adam Ondra a Eliška Adamovská vyhráli mistrovství republiky v boulderingu. Oba favorizovaní sportovní lezci ve finále šampionátu ve Slaném pokořili jako jediní všechny čtyři cesty.

Za bývalým mistrem světa v boulderingu i v lezení na obtížnost Ondrou, který v Tokiu nenaplnil medailové ambice a v olympijském finále skončil šestý, skončil hlavní soupeř Martin Stráník. Ten měl "topy" tři. Bronz získal Štěpán Volf.

Adamovská, jež v červenci vyhrála v Brianconu závod Světového poháru v obtížnosti, dnes ve Slaném zvítězila před Michaelou Smetanovou a Markétou Janošovou.

Další zprávy