Jeseníky - Les pod Medvědí horou v Jeseníkách připomíná zoo. Jeřáb, vrba jíva nebo bříza tady rostou za vysokým plotem. Bez něho by stromy nikdy nevyrostly do několikametrové výše. Sežrali by je jeleni nebo srnky.
"Když tady oplocenka nebude, listnáče nemají moc šancí," potvrzuje Jiří Silvestr, ředitel krajského pracoviště státního podniku Lesy.
Přemnožení jeleni, mufloni či srnci se stávají hlavní brzdou k tomu, aby v zemi zase rostl zdravý, přirozený les. Vysoké stavy zvěře se stávají v našich lesích ekologickým problémem číslo jedna," říká Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha.
Na mnoha místech je lesní půda poznamenána kyselými dešti ze 70. a 80. let minulého století. Aby se půda uzdravila, potřebují lesy radikální obměnu: Dominantní smrkové porosty z části nahradit listnáči a vybranými jehličnany, třeba jedlí. Jenže vysoká zvěř mladé stromky okusuje, olupuje a tím i mnohdy zabíjí.
"Překážkou ke zlepšování zdravotního stavu lesů je právě přemnožená spárkatá zvěř," dodává Bláha.
Smrku by stačilo 35 %, je ho 80 %
Například v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, nejlesnatějším chráněném území v republice, roste více než 80 procent smrku. Přirozené by naopak bylo jen asi 35 procent.
"Smrku tady máme opravdu dost," říká vedoucí správy chráněné oblasti Jan Halfar. Horší to je s jinými dřevinami.
Naopak třeba buku dnes v lesích chráněné oblasti roste pouze asi deset procent, přičemž zapotřebí by byla více než třetina. Zvýšit by se měl i podíl jedle nebo jeřábu.
- Čtěte dále: V Bílých Karpatech vyrůstá největší český prales
Malým přirozeným lesem je i oplocené území pod Medvědí horou. "Jen se podívejte," ukáže za plot Jiří Kamler z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity. "Tam je jeřáb vysoký pět metrů, ale v okolí je to samý smrk," dodává.
Zatímco uvnitř "klece" roste na jednom hektaru 1650 vrb jívy, mimo chráněnou zónu to je nula. Podobné je to i s jeřábem: Uvnitř 65 stromů na hektar, okolo nic. A hlavně: Zatímco v nejbližším okolí oploceného území tvoří smrk 90 procent porostu, uvnitř to je jen něco přes polovinu.
Chránit lesy stojí stamiliony
Když před časem vědci zkoumali na několika místech Kralického Sněžníku, jak se tam daří jeřábu, zjistili, že nevyroste více než čtyřicet centimetrů nad zem. Jakmile totiž vykoukne nad trávu nebo borůvčí, zvěř ho okamžitě odkousne.
"Situace lesního prostředí na některých místech je alarmující," konstatuje docent Kampler z Mendelovy univerzity v Brně.
Škody, kterou velcí býložravci způsobují, přitom nejsou nikterak malé. Když se do škod promítnou například i náklady na ochranu malých stromků nebo ztráta na poškozeném dřevě, vyšplhá se suma nad jednu miliardu korun ročně.
Jen v Jeseníkách vynaložil vloni státní podnik Lesy na ochranu mladých stromků před zvěří 21 milionů korun. V celé republice pak Lesy investují každoročně okolo sta milionů.
Ochrana stromků ovšem pomáhá jen z části. Poškození dřevin nadále narůstá.
„Podíl poničených mladých listnáčů a jedliček se v letech 2000 až 2005 zvýšil o 48 procent. Poškození dubů a buků se za posledních pět roků zdvojnásobilo," uvádí se ve společné zprávě podniku Lesy, Hnutí Duha a státní Agentury ochrany přírody a krajiny.
Ekolog: Nechceme masakr zvěře
Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha musí žít v lesích jen tolik zvěře, kolik jich les dokáže uživit.
„Řešením ale není krvavý masakr," poznamenává Bláha, podle něhož postačí, když se zvěř postupně, rok od roku vrátí na únosný stav. Například v Krušných horách lesníci odhadují, že únosný stav zvěře je překročen pětkrát až desetkrát.
Radikálnímu snižování lesní zvěře se však brání myslivci. Českomoravská myslivecká jednota tvrdí, že nejde s výjimkou některých oblastí o žádný vážný problém. I když jelen či muflon strom poškodí, podle myslivců to neznamená, že zahyne. "Většina z nich zregeneruje a plnohodnotně se zapojuje do porostu," tvrdí mluvčí myslivecké jednoty Jiří Šilha.
