Dřív se myslelo, že lidé budou mít v mozku implantované čipy, které jim umožní přístup k informacím, komunikaci s počítači nebo umělou inteligencí. Vypadá to ale, že všechno bude naopak. Máme tady totiž "čip s mozkem", tedy počítač, který obsahuje živé lidské neurony.
Na první pohled připomíná nenápadné zařízení svou velikostí krabici od bot. Ve svých útrobách však CL1, který společnost Cortical Labs představila letos v březnu v Barceloně, ukrývá křemíkový čip, na kterém doslova rostou lidské neurony. Ty přijímají a vysílají elektrické impulzy, prostřednictvím kterých se učí a adaptují na nové podněty.
Základ počítače, který je k mání za 35 tisíc dolarů, tvoří buňky, které byly původně běžné lidské krvinky. V laboratoři je vědci dokázali přeprogramovat na kmenové buňky a z nich potom vytvořili neurony, tedy mozkové buňky, které jsou schopné učit se. Za objev tohoto procesu dostali mimochodem v roce 2012 Sir John B. Gurdon a Shinya Yamanaka Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.
Na rozdíl od tradičních AI systémů, které jsou založené na křemíku, využívá CL1 biologické procesy ke zpracování informací. Díky tomu je efektivnější a zároveň energeticky úspornější. "Biologické neurony jsou schopné adaptace a učení, což algoritmy dokážou jen částečně napodobit," uvádí se na stránkách společnosti.
Prostřednictvím CL1 tak miliony vědců, dostávají do ruky nový nástroj pro studium lidského mozku v reálném čase. Díky své schopnosti reagovat na různé podněty mohou výzkumníci lépe pochopit mechanismy neurologických poruch a testovat účinky nových léků. Inovace může přinést přesnější a relevantnější data a otevřít nové možnosti v oblasti výzkumu či vývoje léků.
"Velká většina léků na neurologická a psychiatrická onemocnění, které se dostanou do fáze klinických zkoušek, selže, protože mozek je mnohem složitější, než se zdá - ale pomocí těchto nástrojů lze tyto nuance skutečně vidět," vysvětlil Brett Kagan, hlavní vědecký pracovník startupu Cortical Lab. "Doufáme, že tak budeme schopni nahradit významné oblasti testování na zvířatech."
Zajímavý směr, který vzbuzuje etické otázky
"Je to určitě zajímavý směr výzkumu, ale těch zajímavých směrů jsou tisíce - z čeho bude něco velkého je těžké uhodnout. Dokud není ten koncept, v tomto případě biologický počítač, nezávisle ověřen, tak to vnímám spíš jako PR pro danou firmu," myslí si Tomáš Mikolov, uznávaný vědec v oboru umělé inteligence.
Přestože CL1 má sloužit primárně vědeckému výzkumu, vzbuzuje spojení živých neuronů s technologií etické otázky. I když CL1 neprokázal známky vědomí, jeho schopnost učení a adaptace naznačuje, že biologické systémy mohou vykazovat formy inteligence, které jsou odlišné od tradičních AI modelů.
Společnost bere tato rizika na vědomí a konzultuje je s bioetiky. "Můžeme si vytvořit diskrétní systémy mozkových buněk a používat je k účelu, který chceme. Nebudou mít vlastnosti jako vědomí, a my to dokážeme testovat a posoudit a v případě rizika se od toho odklonit," uzavírá Kagan.
