Hlavní hrdina a producent filmu Mission: Impossible Tom Cruise nechtěl Prahu vydávat za jiné město ani ji využít kvůli historickým památkám jako jiní filmaři. Jeho záměrem bylo, aby se děj snímku odehrával v současné Praze. Do České republiky se svým týmem přijel roku 1995, a dokonce se před natáčením zúčastnil benefiční premiéry Interview s upírem (1994) v Kině Blaník. Motolské nemocnici a její dětské hematologii a onkologii věnoval výtěžek z filmu 250 tisíc korun.
Když mělo ale dojít k samotnému natáčení, začaly problémy. Štáb měl vyhlídnuté okolí Karlova mostu a Lichtenštejnský palác, jehož exteriéry měly představovat americkou ambasádu. Úřad vlády původně filmařům nabídl prostory za 80 tisíc korun za natáčecí den. Když se o tom ale dozvěděl tehdejší ministr bez portfeje Igor Němec, který vedl Úřad vlády, údajně částku změnil na 580 tisíc za den.
"V jednu chvíli nám bylo řečeno, že pokud nepodepíšeme papíry do 16 hodin, tak lokalitu nedostaneme. Měli jsme dojem, že přešli od komunismu ke zběsilému kapitalismu bez jakéhokoli zmírnění," řekla po natáčení reklamní agentka filmu Katherine Orloffová v rozhovoru pro magazín Vanity Fair.
Z českého jednání byli Američané šokovaní. Když se Cruise vrátil do Hollywoodu, poskytl médiím několik rozhovorů, kde situaci velmi barvitě popsal. "Praha nás oškubala. Pro filmaře, kteří uvažují o natáčení v nádherné Praze, mám vzkaz: Neobtěžujte se," uvedl například herec.
Za filmaře chtěl 2,5 milionu doplatit Barrandov
K celé kauze se později vyjádřil i režisér Václav Marhoul, který vedl Filmové studio Barrandov v 90. letech. "Cruise celou Českou republiku de facto nazval naprostým 'debilovem'. Že tady je neustále komunismus a nedají se tu točit filmy," popsal Marhoul s tím, že dokonce Úřadu vlády nabízel, že Barrandov rozdíl 2,5 milionu korun doplatí, ale ať filmaři hlavně platí původní částku. Na to úřad nepřistoupil.
Filmových tvůrců se tehdy zastal i prezident Václav Havel, který v rozhlasovém rozhovoru řekl, že vládní úředníci nepochopili koncept nepřímého zisku. Tedy toho, že by Praha získala výhodu potenciálních dalších natáčení a větší návštěvnost turistů. Byl toho názoru, že palác měl být štábu poskytnut úplně zadarmo. Tehdejší premiér Václav Klaus měl ale opačný názor. Podle něj by se objekty, jako jsou Lichtenštejnský palác, neměly vůbec pronajímat.
Ministr Němec se tehdy proti kritice také ohradil. Uvedl, že filmařům rovnou naúčtovali 580 tisíc a že jde o regulérní cenu za pronájem podle sazebníku. Ten se ale podezřele změnil právě těsně před příjezdem filmařů. Rozhodnutí úředníků "sedřít Američany z kůže" mělo ale následky na několik dalších let.
Po letech Cruise Praze odpustil
Pokles poptávky zahraničních filmařů pocítila třeba barrandovská studia. Ještě v roce 1995 získal Barrandov od zahraničních produkcí 25 milionů dolarů, o rok později už to byl pouhý zlomek této částky. Aféra kolem Mission: Impossible zasáhla i produkční společnosti, které zahraničním filmařům poskytovaly servis. Podle časopisu BusinessWeek se o České republice uvažovalo v souvislosti s natáčením amerického muzikálu Evita (1996). Kvůli kauze kolem Cruise se ale filmaři rozhodli raději využít maďarskou Budapešť.
Staré rány ale nakonec zahojil čas. České republice odpustil i sám Cruise, herec a producent se do Prahy vrátil v roce 2010, kdy tu natočil čtvrtou Mission: Impossible - Ghost Protocol.
Hlavní město Česka ale už nepředstavovalo samo sebe, nýbrž Moskvu. Americký štáb se tak přece jen možná Praze nepřímo pomstil za události z roku 1995 - z Pražského hradu udělal ruský Kreml. Vidět je to ve scéně, kdy hlavní agent Ethan Hunt prochází údajnou dvoranou u Kremlu.
