Michal (16) je typickou ukázkou tzv. dvojí výjimečnosti. Na jedné straně se musí vyrovnávat s dyslexií, dysortografií a dysgrafií v písemném projevu a vývojovou dysfázií, jež ho brzdí v komunikaci ústní. Má i mírnou formu poruchy pozornosti. Na druhé straně má ale také vysoký intelekt a sám říká, že právě díky němu umí dysporuchy vyvažovat. | Foto: Libor Fojtík / HN