Loňský rok byl extrémně stresující, lidé se méně smáli. Báli se covidu i ztráty práce

Magazín Magazín
22. 7. 2021 10:01
Rok 2020 se zapíše do historie kvůli rekordnímu nárůstu stresu, obav, vzteku a smutku, a to napříč kontinenty. Vyplývá to z globální studie emocí, kterou každoročně vydává Gallupův institut. Vysoká míra negativních prožitků podle výzkumníků souvisí s pandemií koronaviru, která u lidí vyvolala strach z nemoci, ztráty živobytí i smrti.
Nejvyšší nápor negativních emocí loni podle Gallupova institutu pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku.
Nejvyšší nápor negativních emocí loni podle Gallupova institutu pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku. | Foto: Shutterstock

Výzkumníci z Gallupova institutu se už 15 let ptají lidí po celém světě na to, jaké za uplynulý rok prožívali emoce. Během roku 2020 a na počátku roku letošního jejich dotazníky vyplnil reprezentativní vzorek o počtu 160 tisíc respondentů z celkem 116 zemí světa a výsledky nejsou nijak optimistické.

Výzkumná agentura upozornila, že míra stresu v době pandemického roku narostla na dosud nejvyšší číslo. Celých 40 procent dospělé populace napříč kontinenty uvedlo, že se den před vyplněním dotazníku hodně stresovalo. Stresu přibylo hned v polovině ze 116 zkoumaných zemí a ve 21 z nich se podíl lidí ve stresu zvedl o dvouciferná čísla. Informoval o tom zpravodajský web stanice CNN.

Výrazné míře stresu podle studie v minulém roce čelilo o 190 milionů více lidí než v roce předchozím. Nejvyšší nápor na základě statistik pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku. Se stejnými pocity však více než dříve bojovali také muži.

Mezi příčinami prožívání negativních emocí dotazovaní zmiňovali strach z toho, že onemocní, či dokonce zemřou v důsledku nákazy covidem-19, ale i ekonomické dopady pandemie. "Polovina pracujících uvedla, že kvůli koronaviru vydělává méně peněz, a 32 procent lidí po celém světě přiznalo, že během pandemie přišli o práci," napsal v úvodu výzkumné zprávy Jon Clifton.

Nejvíc vystresovaní byli loni obyvatelé Peru, kde pocity stresu přiznalo 66 procent populace. Nejméně naopak lidé z Kyrgyzstánu, kde se se stresem potýkalo jen 13 procent obyvatel. Nejvíc negativističtí jsou podle studie už tradičně Iráčané, z nichž 56 procent zažívalo bolest, 51 procent vztek a 50 procent smutek. Nejnižší míru negativních emocí lze naopak stejně jako v roce 2019 nalézt mezi Tchajwanci.

Navzdory obecnému nárůstu nepříjemných emocí ovšem Gallupův institut vyzdvihl také skutečnost, že se s nimi mnoho lidí potýkalo s překvapivou odolností. Výzkumníci se totiž respondentů ptali také na to, jestli se den před vyplněním dotazníku cítili respektovaní a odpočatí, jestli se věnovali zajímavým a příjemným aktivitám a jestli se usmívali nebo smáli.

U všech zmíněných prožitků kromě posledního zmíněného byl počet lidí, kteří je uvedli, ve srovnání s minulými roky velmi podobný. "Podíl obyvatel, kteří se v předchozích dnech usmívali či smáli, za poslední rok klesl ze 75 na 70 procent, což je nejnižší číslo, co jsme za 15 let naměřili," informovali výzkumníci.

Nejvyšší míru pozitivních emocí za rok 2020 zjistili u lidí z latinskoamerických států. Na první příčce se umístil Salvador a v závěsu za ním byly Nikaragua, Paraguay nebo Kolumbie. Vysoké pozice obsadila také trojice severských států, které tradičně vedou mezinárodní žebříčky štěstí, tedy Island, Norsko a Finsko.

Mohlo by vás zajímat: Chytáme se do chapadel stresu, až příliš si nárokujeme právo být spokojení, říká terapeut

Je dobré přijímat překážky, které nám život staví do cesty, na problémech se učíme a rosteme, říká psychoterapeut Roman Pešek. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy