Výzkumníci z Gallupova institutu se už 15 let ptají lidí po celém světě na to, jaké za uplynulý rok prožívali emoce. Během roku 2020 a na počátku roku letošního jejich dotazníky vyplnil reprezentativní vzorek o počtu 160 tisíc respondentů z celkem 116 zemí světa a výsledky nejsou nijak optimistické.
Výzkumná agentura upozornila, že míra stresu v době pandemického roku narostla na dosud nejvyšší číslo. Celých 40 procent dospělé populace napříč kontinenty uvedlo, že se den před vyplněním dotazníku hodně stresovalo. Stresu přibylo hned v polovině ze 116 zkoumaných zemí a ve 21 z nich se podíl lidí ve stresu zvedl o dvouciferná čísla. Informoval o tom zpravodajský web stanice CNN.
Výrazné míře stresu podle studie v minulém roce čelilo o 190 milionů více lidí než v roce předchozím. Nejvyšší nápor na základě statistik pociťovaly ženy v domácnosti, které se starají o malé děti. Ty si vedle stresu také nejvíc stěžovaly na stavy vzteku a smutku. Se stejnými pocity však více než dříve bojovali také muži.
Mezi příčinami prožívání negativních emocí dotazovaní zmiňovali strach z toho, že onemocní, či dokonce zemřou v důsledku nákazy covidem-19, ale i ekonomické dopady pandemie. "Polovina pracujících uvedla, že kvůli koronaviru vydělává méně peněz, a 32 procent lidí po celém světě přiznalo, že během pandemie přišli o práci," napsal v úvodu výzkumné zprávy Jon Clifton.
Nejvíc vystresovaní byli loni obyvatelé Peru, kde pocity stresu přiznalo 66 procent populace. Nejméně naopak lidé z Kyrgyzstánu, kde se se stresem potýkalo jen 13 procent obyvatel. Nejvíc negativističtí jsou podle studie už tradičně Iráčané, z nichž 56 procent zažívalo bolest, 51 procent vztek a 50 procent smutek. Nejnižší míru negativních emocí lze naopak stejně jako v roce 2019 nalézt mezi Tchajwanci.
Navzdory obecnému nárůstu nepříjemných emocí ovšem Gallupův institut vyzdvihl také skutečnost, že se s nimi mnoho lidí potýkalo s překvapivou odolností. Výzkumníci se totiž respondentů ptali také na to, jestli se den před vyplněním dotazníku cítili respektovaní a odpočatí, jestli se věnovali zajímavým a příjemným aktivitám a jestli se usmívali nebo smáli.
U všech zmíněných prožitků kromě posledního zmíněného byl počet lidí, kteří je uvedli, ve srovnání s minulými roky velmi podobný. "Podíl obyvatel, kteří se v předchozích dnech usmívali či smáli, za poslední rok klesl ze 75 na 70 procent, což je nejnižší číslo, co jsme za 15 let naměřili," informovali výzkumníci.
Nejvyšší míru pozitivních emocí za rok 2020 zjistili u lidí z latinskoamerických států. Na první příčce se umístil Salvador a v závěsu za ním byly Nikaragua, Paraguay nebo Kolumbie. Vysoké pozice obsadila také trojice severských států, které tradičně vedou mezinárodní žebříčky štěstí, tedy Island, Norsko a Finsko.
