"Vít Jedlička stoprocentně věří svým ideálům. Liberland dělá ale i z pragmatických důvodů, aby si tam mohl ulít peníze," tvrdí autoři nového dokumentu Moje země nikoho, který mapuje snahu Víta Jedličky vytvořit Svobodnou republiku Liberland.
Tu jednostranně vyhlásil loni v dubnu na území mezi Chorvatskem a Srbskem a po vzoru Hongkongu tu chce vytvořit daňový ráj.
Film, který bude mít premiéru 30. května v Praze, natočili studenti pražské FAMU Petra Salaba a Filip Rojík. Dokument tvořili původně jako školní cvičení, jehož zadání byl portrét. "Líbilo se nám, že Vít Jedlička a jeho projekt zosobňují věci, které nějakým způsobem ovlivňují svět, ale na Liberlandu se dají sledovat v miniatuře," popsal Petr Salaba.
Dokumentaristé strávili se samozvaným prezidentem Liberlandu zhruba tři měsíce, při kterých ho sledovali jak na různých konferencích, tak i při pokusech o proniknutí na území Liberlandu. Povedlo se jim tak zachytit blízký pohled na člověka, který se loni dostal na stránky mnoha světových deníků.
"On skutečně věří, že je to to nejlepší, co může daný region potkat. Je to idealista, ne všichni lidé, kteří se kolem něj pohybují, to mají stejně, ale on to tak opravdu vnímá," myslí si dramaturgyně filmu Veronika Dvorská, podle které se Jedlička chová v soukromí stejně jako před médii. "On těmi ideami žije, takže je to zároveň jeho hobby,“ dodává.
Podle spoluautora filmu Filipa Rojíka je to člověk, který má svoji představu, které se nepustí. Často podle něj ale nechápe kontext, ve kterém to dělá. Naráží tak například na scénu, kde mluví Jedlička o tom, že už neexistuje nic, co by mohlo projekt zastavit. Zaštiťuje se počtem žádostí o občanství. "Vůbec ale neřeší, co je to za lidi. Často to jsou totiž lidé ze Středního východu, kteří prchají před válkou a hledají nový domov. Zároveň s nimi ale také lidé, kteří tam chtějí přesunout sídla svých firem. A jemu připadá toto spojení naprosto kompatibilní,“ říká Rojík.
Europoslanec v akci
Důležitou postavou filmu je také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se společně s autory filmu a Vítem Jedličkou vydal do Liberlandu. Politik se ve filmu ohání diplomatickým pasem, smlouvá s policií a především využívá své pravomoci europoslance k tomu, aby zaměřil přesnou polohu Liberlandu. "Bylo zajímavé vidět skutečného europoslance v akci. Zvláště když je to člověk, který zastupuje Českou republiku v hodně důležitých věcech, protože řeší například problémy týkající se uprchlické krize," míní Salaba.
Zdechovský sdělil Aktuálně.cz, že vyrazil do Liberlandu po domluvě s kolegy z Evropského parlamentu, zároveň však potvrdil, že jedním z důvodů byla i dlouholetá známost s Jedličkou, se kterým se znají ze studentských let z Hradce Králové, odkud oba pocházejí.
"Já jsem se tou problematikou dva měsíce předtím zabýval v Evropském parlamentu. Vyrazil jsem tam zjistit, jakým způsobem to funguje na místě. Řešilo se, že tam jsou lidé zavíráni a šikanováni, takže mě zajímalo jakým způsobem tam policie reaguje a jakým způsobem bude reagovat třeba na mě," řekl Zdechovský Aktuálně.cz.
Zajímavý byl také fakt, že v dokumentu Zdechovský mluví o tom, že platit daně je pro něj jako křesťana morální povinnost, sám však při cestě na lodi mával vlajkou Liberlandu, který mimo jiné hlásá nulové zdanění. "To byla skutečně sranda, vezměte si, že jedete 25 minut na lodi, kde nemáte co dělat. Kdyby to byla třeba svastika, tak s ní samozřejmě mávat nebudu, ale na vlajce Liberlandu mi nepřišlo nic kontroverzního," dodal politik
Lidé, kteří žijí bez konsekvencí
S policií se nakonec na "hranicích" skutečně potkali, europoslanci po prokázání se diplomatickým pasem ale dovolila vyrazit na pevninu. Na rozdíl od jednoho z autorů dokumentu nebo třeba dříve Víta Jedličky ho policie nezadržela.
Výlet tak pro něj neměl žádné následky, což podle Salaby dokazuje, že Jedlička, Zdechovský nebo podporovatelé Liberlandu jsou často lidé, kteří žijí bez konsekvencí. "Tito lidé žijí ve vesmíru, kde nepociťují důsledky svých činů. Oni vědí, že si při případném zatčení mohou zaplatit kauci a mohou ji zaplatit i jiným příznivcům. Je to pro ně výhodné, protože dostanou mediální publicitu,“ dodává Salaba.
Příběh Víta Jedlička autoři nadále sledují. Nikoliv dokumentárně, ale spíše ze zvědavosti, zvlášť když se zatýkáním v Liberlandu nyní zabývá soud, který možná potvrdí, že pod Chorvatsko území skutečně nespadá. Podobným tématům jako Liberland by se chtěli autoři věnovat i nadále. "Kryptoanarchistická komunita je malá a docela nezmapovaná komunita lidí, která je nepoměrně k tomu vlivná, proto nás zajímá," míní Veronika Dvorská.
Na to narážejí i posledním citátem v dokumentu, kde čelný představitel Googlu Eric Schmidt obhajuje vyhýbání se placení daní. "Na mnoho lidí může působit Vít Jedlička jako podivín, když si ale uvědomíte, že podobné hodnoty, jako má on, zastávají i hlavní představitelé takové společnosti, tak víte, že mají v rukou skutečnou moc," dodávají autoři.
