Pandy předstírají březost. Dostanou víc jídla i lepší péči

jaz
29. 8. 2014 10:50
V čínské chovné stanici se těšili na nový přírůstek a online vysílaný porod malé pandy. Nastávající matka svou březost ale fingovala kvůli žrádlu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Chengdu (provincie S’-čchuan) – Šestiletá panda Ai Hin v čínské chovné stanici začala vykazovat typické znaky březosti. Změnila se jí chuť k jídlu, méně se pohybovala, a měla dokonce i více ženských pohlavních hormonů.

Pandy se v zajetí tak často nerozmnožují.
Pandy se v zajetí tak často nerozmnožují. | Foto: Reuters

Ošetřovatelé ji proto oddělili od ostatních pand, začali více krmit a čtyřiadvacet hodin nepřetržitě sledovat. Plány na nové mládě a online porod, který měla sledovat celá Čína, ale zhatilo zjištění, že jde pouze o planý poplach. Po dvou měsících od údajného početí se totiž panda začala zase chovat normálně.

Pandy si rády zvyšují životní úroveň

Ai Hin podle ošetřovatelů svou březost pouze simulovala, protože si všimla, že se jí tak dostává lepší péče.

"Dostanou více pečiva, ovoce a bambusu, takže některé chytré pandy používají březost k tomu, aby si zlepšily kvalitu života," řekl CNN Wu Kongju z čínské chovatelské stanice Chengdu.

Podle odborníků jsou některé pandy schopny uvědomit si, že jiný stav s sebou nese určité výhody, proto je známo více takových planých poplachů.

Pro zoologické zahrady je ale narození pand velkou událostí. Ve volné přírodě v horských oblastech ve střední Číně už totiž žije jen na 1600 kusů a v zajetí se pandy tak často nerozmnožují. Samice jsou navíc plodné pouze tři dny v roce a březí 80 až 200 dní.

Stejný problém jako s Ai Hin řeší i zoo v Edinburghu ve Skotsku. Tamní panda Tian Tian je údajně také březí, ovšem ošetřovatelé mají nejednu zkušenost s její falešnou březostí. Pro jistotu ale musí počkat, jestli náhodou opravdu nedojde k porodu.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy