Boulez patřil k nejvlivnějším umělcům 20. století. "Pro všechny, kdo ho znali a mohli ocenit jeho tvůrčí energii, umělecké nároky, pohotovost a velkorysost, zůstane jeho přítomnost živá a intenzivní," uvedla Boulezova rodina.
Slavný umělec zemřel v jihoněmeckém lázeňském městě Baden-Baden, kde dlouhodobě žil.
Boulez studoval matematické a technické vědy, po válce absolvoval pařížskou konzervatoř u velkého skladatele Oliviera Messiaena. Jako mladého autora Bouleze fascinovaly nové možnosti techniky i teoretického myšlení. Spolu s vrstevníky rozbili tradiční pojetí hudebního díla.
Jako dirigent novátorsky interpretoval díla Richarda Wagnera, Gustava Mahlera a Igora Stravinského. V 70. letech řídil Symfonický orchestr BBC a Newyorskou filharmonii. V 80. letech spolupracoval s americkým hudebníkem Frankem Zappou.
Podle odborníků byl Boulez jednou z nejvýraznějších postav moderní hudby 20. století, jeho vliv je srovnatelný s Einsteinovým ve fyzice a Kandinského ve výtvarném umění.
Proslavil se nejen vlastními kompozicemi, ale také dirigentskou a publikační činností a novátorskou koncertní dramaturgií. Říká se o něm, že "přivedl" velké orchestry do 20. století a naučil publikum poslouchat modernu.
V roce 2010 Boulez vystoupil se svým souborem Ensemble intercontemporain na Pražském jaru, kam se vrátil po 20 letech. V roce 2009 obdržel čestný doktorát brněnské JAMU - za celoživotní dílo i za skvělou interpretaci a propagaci skladeb Leoše Janáčka.
