Fišárek byl především dvorním spolupracovníkem režiséra Jana Svěráka, jemuž střihal už celovečerní debut Obecná škola z roku 1991. "Doteď se mi strašně líbí, z jeho filmů ho mám možná nejradši," říkal Fišárek o snímku, v němž účinkují Jan Tříska, Zdeněk Svěrák či Libuše Šafránková.
Následně se znovu sešli nad každým dalším Svěrákovým projektem s jedinou výjimkou, loňským Betlémským světlem. Fišárek ale pracoval také na dalších známých dílech, mezi která patřily Báječná léta pod psa a Kousek nebe režiséra Petra Nikolaeva nebo z mladších tvůrců Chvilky od Beaty Parkanové.
Loni Fišárek na karlovarském festivalu představil snímek Dvě slova jako klíč režiséra Davida Svátka. "Musím pracovat, protože jsem vždy pracoval tak intenzivně, že jsem si nevybudoval žádné koníčky. Tudíž, když nemám žádné koníčky, tak raději pracuji," řekl serveru Novinky.cz.
Syn malíře Aloise Fišárka se narodil v lednu 1943 v Opočně. Studia na katedře střihu pražské FAMU dokončil roku 1968 a hned v následující dekádě poprvé spolupracoval s Věrou Chytilovou na filmech Hra o jablko či Faunovo velmi pozdní odpoledne z roku 1983.
Jako střihač nejprve působil u Československého armádního filmu, v letech 1974 až 1996 pak u Krátkého filmu. V období 1968 až 2002 vyučoval na FAMU, kde vedl katedru střihové skladby. Později přednášel na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku.
"Nikdo vlastně neví, co střihač dělá. Jsem tomu velmi rád, ale studentům vysvětluji, že s tím musí počítat," říkal. Střihače označoval za skoro spolupracovníka na scénáři, který však své poznámky nepíše na stránku, nýbrž navrhuje změny režisérovi. "Střihač je vlastně první divák a dává to s režisérem dohromady," uvedl roku 2003 v rozhlasu.
"Já režisérovi vždycky jen navrhnu, co bych s tím udělal. Ne vždycky mám pravdu, ale z toho vzniká diskuse," dodal nedávno v pořadu Artzóna.
