Nová piazzetta, která je s rozlohou 170 metrů čtverečních jednou z největších uměleckých realizací v českém veřejném prostoru, má podobu černobílé geometrické kompozice. Světově uznávaný malíř ji vytvořil začátkem 60. let minulého století pro protipožární plechovou divadelní oponu. Ta však byla při rekonstrukci divadla roku 2001 omylem vyhozena do sběrných surovin.
Projekt, na jehož realizaci přispěly desítky dárců, v pondělí večer veřejnosti představili jeho autoři, vdova po výtvarníkovi Lenka Sýkorová a architekt Josef Pleskot.
Zdeněk Sýkora patří do slavné trojice lounských malířů, kterou dále tvořili Kamil Linhart a Vladislav Mirvald. V roce 2020 uplyne 100 let od Sýkorova narození.
Právě proto vznikl nápad nějak umělce v jeho rodišti připomenout. Iniciativy se chopila Lenka Sýkorová s Pleskotem, který se nechal inspirovat velkoformátovou fotografií tehdy už ztracené opony.
Po emotivních debatách město souhlasilo se vznikem piazzetty. "Věříme, že umístěním uměleckých děl do veřejného prostoru přitáhneme pozornost mladých lidí. Budeme vědět, jaké velikány jsme tu měli, a budeme si jich vážit," říká starosta Pavel Janda z hnutí Pro lepší Louny. "Chci věřit, že i ti, kteří piazzettě nefandí, si ji vezmou za svou a postupně k ní získají vztah," dodává.
Součástí projektu je vedle černobílého nátěru i vstup do Galerie města Loun, který se nachází v suterénu divadla. Vstup je nyní bezbariérový. "Je to zřetelné, výrazné, je to vidět. Je to určitá značka, je to zapamatovatelný prostor. Každý, kdo projíždí po hlavní třídě Loun, si toho může všimnout. A pak je to i hravé," shrnuje Josef Pleskot.
Černobílé tvary již například děti využívají ke skákání. "Doufám, že se takto budou radovat i dospělí," věří architekt.
"Těší mě, když Sýkorovo dílo funguje ve veřejném prostoru, kde ho mohou obdivovat i lidé, kteří běžně do galerie nechodí," doplňuje Lenka Sýkorová.
Náklady na uskutečnění díla, které je podle autorů odolné vůči mrazu i slunci, činily 8,9 milionu korun. Město Louny zaplatilo přes 5,7 milionu, dalších 1,6 milionu vynesla sbírka, kterou uspořádal Spolek Sýkora 2020. Přispěli do ní galerista Zdeněk Sklenář, režisér a choreograf Michal Caban, herec Zdeněk Svěrák nebo ředitelka Nadace Charta 77 Božena Jirků.
Patronem sbírky byl prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Výtěžek spolek předal městu Louny.
Činnost spolku dokončením piazzetty nekončí. "Chceme nadále propagovat Sýkorovo dílo a vrátíme se k pořádání festivalu Kouzlo světla, který představuje audiovizuální umění," uvádí členka spolku Jolana Planičková. Třetí ročník festivalu se uskuteční 20. září.
Zdeněk Sýkora, který se narodil v roce 1920 v Lounech, měl jako průkopník propojení počítačů s výtvarným uměním zpočátku mnoho odpůrců. Výsledkem spojení světa techniky a umění jsou díla založená na využití struktury.
Dnes uznávaný malíř působil také v architektuře. Navrhl třeba mozaiku do kulturního domu v Litvínově nebo mozaiku, která zdobí odvětrávací komíny Letenského tunelu v Praze. Zemřel roku 2011 rovněž v Lounech.
Film Moje příroda o Zdeňku Sýkorovi
