Obraz slunečnic ve váze, který Vincent van Gogh vytvořil na jihu Francie roku 1899, tak už zřejmě nadobro musí zůstat doma v Amsterdamu.
K tomuto závěru došla skupina expertů, která plátno v průběhu šesti týdnů studovala a restaurovala.
"Podklad i jednotlivé barevné vrstvy jsou stabilní, ale citlivé na vibrace i změny ve vlhkosti vzduchu a teplotě," vysvětluje Axel Ruger, ředitel Van Goghova muzea v Amsterdamu, které plátno vlastní.
"Proto je zásadní, aby bylo s malbou pokud možno co nejméně hýbáno a aby byla vystavena ve stabilním prostředí," dodává ředitel.
Odborníci obraz v uplynulých týdnech na několika místech jemně opravili, práce budou ještě déle než měsíc pokračovat. Už teď ale detailní studie obrazu odhalila dosud neznámé podrobnosti o tom, jaké barvy van Gogh použil nebo z jaké textilní látky bylo vyřezáno plátno.
Pracovníci muzea jsou si nyní také jistější, že van Gogh, který obraz namaloval v lednu 1889, vycházel ze starší verze svých Slunečnic už z léta 1888. Ta momentálně visí v londýnské Národní galerii.
V průběhu restaurátorských prací na nizozemských Slunečnicích odborníci odstraňují jednu vrstvu vosku. Nepodaří se jim ale už zbavit další vrstvy laku, jímž byl obraz v průběhu let udržován. Lak postupně vyschl a nyní je neoddělitelný od původního nánosu barev.
Obraz Slunečnice budou moci návštěvníci Van Goghova muzea v Amsterdamu opět spatřit od 22. února, nově bude viset pod šetrnějším osvětlením.
Na světě existuje pět různých verzí van Goghových Slunečnic, které se nacházejí v muzeích na třech kontinentech.
Vincent van Gogh všechny vytvořil v letech 1888 až 1889. Tehdy žil v Arles na jihu Francie ve svém takzvaném žlutém domě, kde ho také navštívil malíř Paul Gauguin. Dva obrazy měly viset právě v jeho ložnici.
Van Gogh snil o tom, že v Arles vytvoří jakousi uměleckou kolonii, kde bude působit více výtvarníků.
Gauguin přijel v říjnu 1888, s van Goghem se ale prý shodli málokdy "a rozhodně ne na malbě", jak později poznamenal Gauguin. Ten Arles ještě v prosinci téhož roku opustil.
Van Gogh doufal, že Gauguina obrátí na svá výtvarná východiska. Po přítelově odjezdu se psychicky zhroutil. Už v lednu 1889 se nicméně k motivu slunečnic vrátil a vytvořil tři další verze - tedy malby, které se dnes nacházejí v muzeích v Amsterdamu, japonském Tokiu a americké Filadelfii. Zbylé dvě jsou v Londýně a Mnichově.
Slunečnice pro van Gogha měly zvláštní význam. V jednom dopisu příteli výtvarník napsal, že tyto květiny působí "vděčně".
Žlutou barvu, která na plátnech převažuje, autor vnímal jako symbol radosti. Podle Národní galerie v Londýně žlutá v nizozemské literatuře navíc tradičně symbolizovala oddanost a loajalitu.
Vincent van Gogh se tragicky zabil v červenci 1890. Slunečnice tak pro mnohé představují vrchol jeho celoživotního díla.
