Maluji, abych nemusel myslet. V novém filmu Willem Dafoe hraje Van Gogha

Reuters Kultura Reuters, AFP, Kultura
4. 9. 2018 16:10
Benátský festival uvedl film o malíři Vincentu van Goghovi, jehož hraje Willem Dafoe. Záměrně se vyhýbá slunečnicím nebo uříznutí ucha. "Nevěřím, že Van Gogh spáchal sebevraždu," říká scenárista filmu Jean-Claude Carrière.
Willem Dafoe pózuje na červeném koberci Benátského filmového festivalu.
Willem Dafoe pózuje na červeném koberci Benátského filmového festivalu. | Foto: Reuters

Se zrzavými vlasy, slaměným kloboukem a smutným, zraněným výrazem ve tváři vypadá americký herec Willem Dafoe jako zvláštní autoportrét malíře Vincenta van Gogha. Právě toho také ztvárnil ve snímku, který měl v pondělí premiéru na Benátském filmovém festivalu.

Životopisný titul nazvaný At Eternity’s Gate začíná v 80. letech 19. století, kdy Van Gogh žil v Paříži na hranici chudoby a jeho malby byly v lepším případě přehlíženy, v horším označovány za dílo neumětela.

Nizozemského výtvarníka posléze kamera sleduje na jih Francie a do blázinců, až po jeho poslední kroky předtím, než ve věku sedmatřiceti let zemřel.

Jenže v tomto filmu Van Gogha usmrtí jiná kulka než ta, o níž zpravidla píší historici - podle nich Van Gogh spáchal sebevraždu, zatímco nynější snímek se chytá populární teorie o vraždě.

Podle scenáristy filmu, šestaosmdesátileté legendy světové kinematografie Jeana-Clauda Carrièra, nicméně "neexistuje jediný důkaz o tom, že by se zabil", jak řekl agentuře AFP. "Jestli věřím, že Van Gogh spáchal sebevraždu? Rozhodně ne! Doplazil se do krčmy s kulkou v břiše a nikdy se nenašla ani zbraň, ani jeho malířské potřeby," říká scenárista.

Film o Van Goghovi natočil americký režisér Julian Schnabel, autor snímků Než se setmí s Javierem Bardemem v hlavní roli nebo Skafandr a motýl.

Schnabel, jenž je sám malíř, kvůli novému filmu vytvořil kopie některých Van Goghových pláten a herce Dafoea učil, jak zacházet se štětcem.

"V tom filmu se hodně maluje, musel jsem se to tedy naučit. Julian je skvělý umělec i skvělý učitel, který mi pomáhal malovat ve Van Goghově stylu," vysvětlil Dafoe, jenž je teď pro výkon v roli Van Gogha označován za favorita na hereckou cenu festivalu v Benátkách, míní agentura AFP.

"Není to ale ten typ filmu, který by dostával Oscary. Ten snímek vypráví o malování. O tom, jaké je být umělcem, o přírodě a duchovnosti," míní třiašedesátiletý Dafoe a dále upozorňuje, že film se vyhýbá očekávaným "evergreenům", jako malování slunečnic nebo scéně, v níž by si Van Gogh uřízl ucho. "Ale v pozdější části filmu už to ucho nemá. Nesnažíme se to zatajit," zdůrazňuje herec.

Ten ztvárnil malíře Van Gogha jako hluboce osamělého muže, jenž nachází útěchu jen v přírodě a ve vlastních dílech. "Maluji, abych nemusel myslet," říká ve filmu Van Goghova postava.

V průběhu snímku zažívá dočasné ztráty vědomí i stavy nepříčetnosti. Přesto nedělá dojem, že by Van Gogh byl šílený - spíš že zažívá šílená psychická muka.

"Viděl, jakou cenu má utrpení," míní herec Dafoe. "Myslel si, že nemoc nás může uzdravit. Uměl ji docenit. A to je o hodně jiné než běžná představa, že Van Gogh byl nějaký šílený génius."

Vincent van Gogh, dnes považován za jednoho z největších moderních malířů světa, zemřel předtím, než okolí docenilo jeho um. "Možná mi Bůh dal dar malovat pro lidi, kteří ještě nežijí," říká Van Gogh ve filmu. A později, když v blázinci hovoří s knězem: "Ježíš byl za svého života také neznámý. Objevili ho až třicet čtyřicet let po jeho smrti."

Herec Dafoe už Ježíše Krista ztvárnil ve snímku režiséra Martina Scorseseho Poslední pokušení Krista. Na dotaz, zda měl Van Gogh nějaký vztah ke Kristovi, herec přitakává.

"Než začal malovat, Van Gogh chtěl být duchovní. Bibli považoval za nejlepší knihu na světě. A ve svých dopisech psal o Kristovi opravdu často, zřejmě se s ním do jisté míry ztotožňoval. Měl osobitý, čistý pohled na svět, v němž vnímal to věčné. A chtěl se o to podělit," dodává Dafoe.

Ten už jednoho trýzněného umělce hrál - před čtyřmi roky ztvárnil italského filmaře Piera Paola Pasoliniho ve snímku režiséra Abela Ferrary zvaném Pasolini. A režisér Julian Schnabel pro změnu v případě Van Gogha netočil o umělci poprvé - v minulosti už vytvořil film o newyorském výtvarníkovi Jeanu-Michelu Basquiatovi.

Snímek At Eternity’s Gate je jedním z jedenadvaceti soutěžních titulů, které v těchto dnech zápasí o hlavní cenu Benátského filmového festivalu, Zlatého lva. Udělena bude 8. září. Českého distributora zatím snímek o Van Goghovi nemá.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy