"Každý si myslíme, že víme, co křehkost je. My jsme tuto otázku předložili umělcům a sami sobě a ocitla se v srdci této výstavy," říká jedna z kurátorek Elena Sorokina. "Odpovědi byly překvapivé, velmi bohaté a hluboké. Umělci se věnovali křehkosti lidí a bytostí, křehkosti materiálu a křehkosti dějin," vypočítává historička umění a spolukurátorka letošního arménského pavilonu na Benátském bienále.
Přehlídka zahrnuje okolo stovky děl od 17 autorů. Nejstarší generace je zastoupena pracemi dnes již nežijících Louise Bourgeoisové, Marie Bartuszové, Gety Brătescuové a Aliny Szapocznikowové.
Současní autoři, kteří se projektu Fragilités účastní, většinou v Česku vystavují poprvé. Čtvrtinu tvoří výtvarníci původem z Afriky. Ti podle kurátorek navazují na přístupy průkopnic a reflektují zvýšené povědomí o vzájemných závislostech mezi tělem a měnící se přírodní rovnováhou. Diváci uvidí práce Michaela Armitage, Williama Kentridge, Francise Alÿse, Dominika Langa nebo Luboše Plného.
"Na výstavě jsme se snažili přistupovat ke křehkosti skrze různá propojení, protože křehkost není nic stabilního, trvanlivého a nehybného. Umělci například v souvislosti s křehkostí zdůrazňují vzájemnou propojenost a různé metamorfózy - to jsou věci, které bychom si my ani nepředstavili," pokračuje kurátorka Sorokina.
Za velmi křehké označuje vztahy. "Mohou být snadno poškozeny. Týká se to vztahů mezi lidmi, vztahů s přáteli, vztahů mezi člověkem a přírodou. Věnovali jsme se proto vztahům, které mohou být na jedné straně velmi křehké, na druhé straně mohou být velkým zdrojem síly," dodává Elena Sorokina. Ta výstavu připravila ve dvojici se Silvií Van Espen, uměleckou ředitelkou pražské a bratislavské galerie Zahorian & Van Espen.
