To chce klid. Lada v Obecním domě nic neřeší

Mario Hirsch
16. 11. 2007 12:35
Expozice nabízí do února idylu, známá díla i rarity
Ladův vodník
Ladův vodník | Foto: Obecní dům

Praha - Vzít vnoučky, pomalu brouzdat předvánoční Prahou plnou řvavých komerčních lákadel - a tu hle, spatřit známé obrázky Josefa Lady, plné sněhu, a přesto starosvětsky hřejivé.

To je cíl, se kterým se netají organizátoři velké výstavy v Obecním domě, která připomíná 120. výročí narození a 50. výročí úmrtí jejich autora.

"Není to výstava badatelská, ale jubilejní," říká Pavla Pečinková, kurátorka výstavy, která se koná do 3. února.

Retrospektivu Ladova díla uspořádala před devíti lety v Jízdárně Pražského hradu společnost Gallery. Úspěšná výstava tehdy nabídla rozsáhlý materiál - víc než tisícovku děl včetně méně známé části jeho tvorby. I na ní se podílela kurátorka Pečínková.

Zasněžený obraz od Lady
Zasněžený obraz od Lady | Foto: Obecní dům

A přestože tentokrát ohlašuje ještě větší diváckou vstřícnost, ani její současná expozice neukazuje Ladu jen coby popisného realistu, ale také jako příslušníka generace předválečné avantgardy. V části výstavy jsou díla Josefa Čapka, Jana Zrzavého či Jindřicha Štyrského, jež poskytují Ladovu dílu symbolickou konfrontaci.

Nové výtvarné směry ovšem Ladu nepřiměly k následování; osvojil si vlastní styl charakteristický výraznou linkou. Obecní dům ukazuje všechny jeho polohy a oblasti působení - volné malířské kompozice i humoristické kresby, karikatury, ilustrace, tvorbu pro děti, scénografické návrhy, plakáty a reklamní letáky.

Objevem mohou být rané karikatury či sešity s kresbami z učňovských let, které byly dlouho autorem považovány za ztracené.  Pochopitelně nemůžou chybět známé motivy - vodníci, ponocní a koledníci, kocour Mikeš i další protagonisté Ladova imaginárního světa.

Foto: Obecní dům

S jeho tvorbou se setkávají obyvatelé téhle země už od dětství a provází je po celý život; od pohlednic po obaly brambůrků. Tak těsně, že si ani nepokládají otázku, čím nám/jim připadají jeho výjevy tak blízké.

Ani odborníci se zatím příliš neptají, proč se zrovna Lada stal "národním umělcem". Proč je pro nás jeho dílo výrazem národních archetypů i obrazem kolektivního podvědomí. Respektive co si z Lady vybíráme a co to říká o české povaze...

Ladova tvorba leží v základech kultury vznikajícího československého státu. Stejně jako Jaroslav Hašek, kterého potkal podobný osud. Obrázek Švejkova usměvavého obličeje od Lady na keramickém soudku s mottem To chce klid.

Jenže Ladovy obrazy nejsou tak idylické, jak se zdají na první "pohodlné" čtení. Pod povrchem jeho hospodské rvačky je i česká nenávist stejně jako metafora nikdy nekončícího chaosu a boje.

Obraz Josefa Lady
Obraz Josefa Lady | Foto: Obecní dům

Jeho ponocný je o vánoční noci beznadějně sám a Ladova zabíjačka neukazuje jen pašíka a vonící jitrnice, ale i základní řád světa, výměnu života za život.

Ladovy výjevy jsou hlubší, existenciálnější, ale zároveň nevázanější a bakchanálnější, než je všeobecně sdílený výklad.

To dobře ví i laureát Chalupeckého ceny Tomáš Vaněk, který Ladovým figurám přimaloval obří pyj, indiánovi vrazil do ruky skleničku a žena sklánějící se nad synovu postýlku od něj dostala obří poprsí zvíci naší pramáti Věstonické Venuše.

  • Ladova přehlídka je první, kterou Obecní dům pořádá jiným způsobem. S přechodem z příspěvkové organizace města na akciovou společnost zrušil výstavní oddělení a výstavy bude dále pořádat s externími spolupracovníky.
  • Výstavní program Obecního domu má tradici sahající do 20. let; zejména v 90. letech byl ceněn za prezentaci umění české i světové výtvarné a fotografické avantgardy.
  • Příští rok rok výstavní program nabídne expozici představující prvorepublikové módní salony nebo přehlídku grafika Zdeňka Zieglera. Nejbližší výstavou je přehlídka děl Adolfa Borna.
 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy