Temná strana síly Sergeje Lukjaněnka

Aline Artode
18. 7. 2007 9:00
Co může přivést lidstvo ke svobodě?

Recenze - Země nedaleké budoucnosti, tak polovina 21. století. Žádné velké změny, pořád stejní hašteřiví politici, lidé zahledění do svých problémů. Nic, o čem by stálo za to se rozepisovat. Ale nahoře mezi hvězdami, tam se dějí věci!

Lidstvo je součástí Konkláve, kosmického politického uskupení rozděleného na Silné a Slabé. Silní, starší a vyspělejší rasy, nechávají žít jen civilizace, které mohou být Konkláve prospěšné.

Země přežívá díky vynálezu jumpu, hyperprostorovému skoku umožňujícímu rychlý přesun mezi planetami Konkláve; lidé jsou jen vesmírnými taxikáři. Jejich existence je ohrožena ve chvíli, kdy se objeví humanoidní civilizace Geometrů, mnohem vyspělejší než samo Konkláve. Zachrání ji Petr Chrumov.

To je výchozí situace staršího diptychu Sergeje Lukjaněnka, který je nyní k dispozici česky. Autor světově úspěšné tetralogie Hlídek v něm vzdává hold východoevropské "filozofické" sci-fi a mírně modernizuje ruské klasiky žánru.

Foto: Aktuálně.cz

Profesí je Lukjaněnko psychiatr; od doby svého literárního vzestupu nepraktikuje, ale profesionální "deformace" se zbavit nedokáže - a to je možná jeden z důvodů, proč jsou jeho knihy tak úspěšné. A čtivé: úvahy a morální dilemata vyvažuje lehkost dialogů, dramatické zápletky i nečekané zvraty.

Zařazení Země mezi Slabé  i "mezirasová" politická situace evokuje současné ruské reálie; ani patriotismus autorovi se upřít nedá Chrumov je pochopitelně ruský pilot. Ale  první řadě považuje Lukjaněnko zemi za jeden celek a řeší "globální" problémy svobody a lidské jedinečnosti.

Rychlé životní tempo staví člověka jako osobnost na okraj zájmu. Jsme řidiči sloužící k dopravě informací. Když se objeví vynález jumpu, a navíc se musíme začlenit do Konkláve, zůstáváme stále taxikáři, i když vesmírného formátu. Člověk je přes technický pokrok nesvobodný. Otevřel si sice cestu do vesmíru, ale volnost nezískal.

 

Lukjaněnko se při tom hledání vydává na pouť zpět,  do nitra člověka. Záchrana Země je svěřena do rukou jednoho jediného člověka, který vzdoruje nejen vnějším okolnostem. Musí zachránit planetu i v sobě samém.

První díl Hvězdy, ty studené hračky se odehrává především na planetě Geometrů. Petr je tam vypraven, aby zjistil, zda Slabé rasy mohou využít jejích pomoci. Civilizace Geometrů je vyspělou utopickou společností postavenou na osobnostech vychovatelů; připomíná to trochu Poledne bratrů Strugackých.

Svět, kde jsou i kontinenty přetvářeny do pravidelných tvarů, ale brzo odkrývá svá úskalí. Geometři expandují mimo planetu, chtějí se mírumilovně přátelit. Co se ale stane, když civilizace přátelství odmítne? Pak Geometři svou ideu vnucují silou. Že by přátelství coby jedna z nejvyšších hodnot mělo být dobrovolné? Ale ne, důležitá je idea, ne způsob její realizace.

Obálka českého vydání Noční hlídky
Obálka českého vydání Noční hlídky | Foto: Aktuálně.cz

V očích hlavního hrdiny je taková pomoc nepřípustná. Země je ale stále v ohrožení; v druhém dílu Světě Stínu, který právě vyšel česky - se proto Chrumov rozhodne cestovat až do středu galaxie, kolébky humanoidních ras.

Překvapivě ani tam pomoc nenachází. Planety Stínu jsou poseté fortnami spojenými rozumnou energií s vlastní zákonitostí. Fortny slouží k přemisťování prostorem; dokážou filtrovat nitro člověka a dopravit ho tam, kam si přeje. A jako bonus darují nesmrtelnost.

Ale Petr zjišťuje, že ani na svět Stínu ještě Země není připravena. Mohly by neomezené možnosti forten přivést člověka ke svobodě? Stal by se zajatcem svých vlastních přání, a to je stejně nepřípustné jako princip přátelství Geometrů.

Lukjaněnkovy Hvězdy nejsou antiutopií ani depresivní vizí zániku civilizace. Země je nakonec překvapivě zachráněna, navíc přijata mezi Silné rasy Konkláve. Mnohem důležitější je ale vnitřní vítězství Petra Chrumova.

Ideály mohou být zavádějící a svoboda spočívá v něčem jiném než v neomezených možnostech pro naše touhy. V boji za Zemi je důležitá láska k planetě a především láska ke svému vlastnímu místu na ní - tak zní hlavní poselství Lukjaněnkovy space opery.

Sergej Lukjaněnko: Hvězdy, ty studené hračky. Překlad Libor Dvořák. 432 stran. Vydal Triton/Argo, Praha 2006. -  Sergej Lukjaněnko: Svět stínu. Překlad Libor Dvořák. 421 stran Vydal Triton/Argo, Praha 2007.

 

Právě se děje

Další zprávy