Hamáček: Odvolat ministra kultury nechci, schůzka se signatáři petice byla slušnost

Daniel Konrád Daniel Konrád
Aktualizováno 3. 5. 2019 10:42
Nad osudem ministra kultury z ČSSD Antonína Staňka přibývá pochybností. Se signatáři petice, která žádá Staňkovu rezignaci, se ve čtvrtek večer setkali nejen premiér Andrej Babiš z hnutí ANO, ale nečekaně také předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Slyšeli jasné stanovisko: Staněk musí jít, jinak budou protesty pokračovat. Hamáček však v pátek řekl, že ministra kultury odvolat nechce.
Ministr kultury Antonín Staněk na snímku z březnového sjezdu ČSSD v Hradci Králové.
Ministr kultury Antonín Staněk na snímku z březnového sjezdu ČSSD v Hradci Králové. | Foto: ČTK

"Odcházíme s mírnou nadějí, že bychom mohli docílit změny," řekl Aktuálně.cz po čtvrtečním setkání Leoš Válka, ředitel pražského Centra současného umění DOX, který vyjednával za autory petice. "Tento ministr kultury nemá důvěru odborné veřejnosti, nikdo ho nerespektuje. Je nekompetentní, činí jeden špatný krok za druhým, a pokud zůstane ve funkci, naše nespokojenost bude eskalovat," dodává Válka.

Za signatáře jednal ředitel DOX Leoš Válka.
Za signatáře jednal ředitel DOX Leoš Válka. | Foto: Libor Fojtík

"Určitě to bereme velice vážně. Pod tou peticí jsou podepsaná významná jména naší kultury," sdělil po setkání premiér Andrej Babiš, avšak odmítl říct, zda je sám pro Staňkovo odvolání, neboť se jedná o post ČSSD. "Je na nich, jakým způsobem zareagují. Pan Hamáček potvrdil, že se tím bude zabývat, a předpokládám, že se k tomu vrátíme příští týden," řekl Babiš pro Českou televizi. 

Hamáček v pátek před polednem doplnil, že ministra kultury odvolat nechce. "Nic takového nechystám. Pokládal jsem za slušnost se sejít se zástupci toho petičního výboru. Já si vyslechl jejich argumenty a řekl jim, že mě ta situace v resortu kultury netěší," uvedl předseda ČSSD pro agenturu ČTK.

Spor o ministra kultury se datuje do poloviny dubna, kdy Antonín Staněk těsně před velikonočními svátky nečekaně a v rozporu se svými dřívějšími ujištěními odvolal ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Jejich odchod ministr vysvětloval údajnými hospodářskými přečiny, na oba ředitele také hned podal trestní oznámení, jejichž obsah však odmítl upřesnit.

V případě Jiřího Fajta ministr kritizuje zejména autorskou smlouvu, díky níž si Fajt v Národní galerii vydělal další peníze za kurátorskou a dramaturgickou činnost. Podle ministerstva Fajt jednal protiprávně. Ředitel Národní galerie naopak tvrdí, že v takzvaných příspěvkových organizacích ministerstva kultury jde o běžný postup, což později agentuře ČTK potvrdil také ředitel Národního divadla.

Proti postupu ministra kultury za uplynulých 14 dnů vzniklo několik petic. Největšího ohlasu dosáhla právě ta, která do čtvrteční noci nasbírala 5500 podpisů a jejíž zástupci nyní jednali s Andrejem Babišem a Janem Hamáčkem.

"Mezi těmi lidmi nejsou jen náhodní signatáři. Převážná většina z nich jsou významné osobnosti kulturního života, které mají nějaké postavení a historii," upozorňuje Leoš Válka, že petici podpořili například architektka Eva Jiřičná, fotograf Josef Koudelka nebo ředitelé Galerie hlavního města Prahy, Městských divadel pražských, Galerie Rudolfinum či Divadla Archa. Sběr podpisů dál pokračuje na speciálně zřízených webových stránkách.

Čtvrteční schůzku na Úřadu vlády inicioval premiér Andrej Babiš, v průběhu setkání nečekaně dorazil také předseda ČSSD Jan Hamáček.

Za signatáře jednal také architekt Josef Pleskot.
Za signatáře jednal také architekt Josef Pleskot. | Foto: René Volfík

Za signatáře kromě Leoše Války vyjednávali režisér Václav Marhoul, architekt Josef Pleskot, ředitel divadelního centra Jatka 78 Štěpán Kubišta a Otto M. Urban, ředitel Sbírky umění 19. století a klasické moderny Národní galerie. V tomto složení prý vyrazili symbolicky, aby každý reprezentoval jiný typ umění - film, architekturu, divadlo a výtvarné umění. Kubišta navíc jedná z pozice předsedy Asociace nezávislých divadel, která rovněž žádá Staňkovu rezignaci.

"Naším hlavním poselstvím bylo, že to nepřestane. Nelze očekávat, že odpor veřejnosti vyšumí, že se unavíme a opadnou emoce," vysvětluje Leoš Válka, podle nějž odvolání ředitelů Fajta a Soukupa mělo všechny parametry politického zadání a připomínalo "veřejnou popravu", jak říká.

Premiér Babiš již začátkem týdne napsal na Facebook, že odvolání Jiřího Fajta je mu "lidsky líto" a že si jej "opravdu vážím jako znalce umění". Tento čtvrtek premiér zástupcům petice řekl, že vyměnit ministra kultury může ze svého rozhodnutí pouze ČSSD, ta to zatím udělat nechce.

"Nedali jsme si termín, ale ozveme se velmi rychle, jakmile bude ministr Staněk zpět. Nechápu, že když má doma takovou krizi, létá po světě a neúčastní se jednání," dodává za signatáře Leoš Válka. Ministr kultury nejprve po odvolání ředitelů Fajta a Soukupa odjel na velikonoční svátky, později byl na pracovní cestě v Číně, nyní v USA a záhy pojede do Francie.

V průběhu čtvrteční debaty přišla na přetřes také užší spolupráce Národní galerie s pařížským Centre Pompidou. Tu při loňském setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem podnítil premiér Babiš, který je prý nadále přesvědčen, že projekt není ohrožen.

Po odvolání Jiřího Fajta z vedení Národní galerie se Centre Pompidou nejprve zdráhalo situaci v Praze komentovat. Tento týden však podpis ředitele Centre Pompidou Bernarda Blistèna přibyl pod peticí ředitelů zahraničních muzeí na podporu Jiřího Fajta. Tu nyní podepsalo již 38 šéfů významných světových muzeí. Jsou mezi nimi ředitelé Metropolitního muzea umění v New Yorku, britských galerií Tate, Viktoriina a Albertova muzea v Londýně či vídeňského Uměleckohistorického muzea. Petice byla zveřejněna na webu Státních uměleckých sbírek Drážďany.

Ministerstvo kultury mezitím již avizovalo, že začne připravovat výběrové řízení na nové ředitele Národní galerie i Muzea umění Olomouc. S tím ale signatáři české petice proti ministrovi Staňkovi nesouhlasí. "Vysvětlili jsme premiérovi Babišovi a předsedovi Hamáčkovi, že za této situace ministerstvo nebude schopno sestavit kredibilní výběrovou komisi ani sehnat věrohodné kandidáty. Že to bude muset být už agenda jiného ministra, neboť ten stávající se netěší důvěře odborné veřejnosti," dodává Leoš Válka.

Podle něj Národní galerii nyní diskredituje také fakt, že jejím řízením ministr kultury dočasně pověřil krizového manažera Ivana Morávka. Ten však v oboru výtvarného umění nikdy nepůsobil.

Národní galerie ve čtvrtek večer rozeslala tiskovou zprávu, že příští týden ji na Benátském bienále nebude zastupovat ředitel Morávek, který se bienále ani nezúčastní, nýbrž kurátor Adam Budak.

Mezitím přibývá informací o tom, že jsou ohrožené letošní výstavy Národní galerie. Odvolaný ředitel Jiří Fajt již agentuře ČTK řekl, že se kvůli jeho vynucenému odchodu ruší podzimní přehlídka pokladů z královské sbírky v severoindickém Rádžasthánu, jež měla být k vidění ve Valdštejnské jízdárně. Národní galerie nejprve Fajtovo vyjádření dementovala, ještě stejný den však obrátila a informaci potvrdila. Indický poklad tedy v Praze nebude.

Nejnověji ministerstvo kultury na svém webu napsalo, že může být ohrožena také plánovaná retrospektiva děl Alberta Giacomettiho, která má začít uprostřed července ve Veletržním paláci. Národní galerie informaci ministerstva nepotvrdila. "Pokračujeme v nastoleném směřování nastavené výstavní dramaturgie," odpověděla mluvčí galerie Tereza Ježková na dotaz Aktuálně.cz, zda je přehlídka Giacomettiho děl v ohrožení.

Nespokojenost s odchodem Jiřího Fajta projevila také sběratelka Erika Hoffmannová z Berlína. Její díla jsou momentálně zapůjčena do Salmovského paláce na Pražském hradě, jejž spravuje Národní galerie. Hoffmannová pro Aktuálně.cz řekla, že kdyby bylo na ní, díla by okamžitě stáhla zpět. Nyní ale situaci projednává se svými právníky.

 

Právě se děje

Další zprávy