Simpsonovi oslavili 500. díl s Julianem Assangem

Kultura ČTK Kultura, ČTK
20. 2. 2012 10:00
Ve výročním dílu se objevil spoluzakladatel WikiLeaks

Los Angeles - Animovaní Simpsonovi překonali další metu. V neděli byla odvysílána výroční 500. epizoda, v níž se objevil mimo jiné spoluzakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange.  I tvůrci žluté rodiny by se pořád rádi viděli v pozici kontroverzní postavy světového internetu, která se stala šiřitelem utajovaných dokumentů. Ale ty nejlepší časy jsou již zřejmě pryč - byť jim nikdo nemůže upřít zásluhy.

Simpsonovi jsou nejdéle vysílaným animovaným seriálem v historii americké televize a nyní se nachází ve 23. sérii. Absolutní rekord drží seriál Gunsmoke, který má na kontě 635 dílů.

Assange ve výročním dílu - jejž vylosovaní fanoušci přivítali sledováním všech dosavadních epizod - vystupuje jako soused rodiny Simpsonových po jejich přestěhování ze Springfieldu. Homer, Marge, Bart, Lisa a Maggie se i se svými domácími mazlíčky přesunou do nevlídné a opuštěné oblasti; dozvědí se totiž, že je chce rodné město vypudit, a tak tomu raděj předejdou.

Foto: Aktuálně.cz

Assange svoje vystoupení natáčel z Británie, kde je v domácím vězení a bojuje tu proti vydání do Švédska. Mihlo se tu i několik dalších celebrit a známých tváří a zpěvačka Alison Kraussová tu zazpívala bluegrassovou verzi titulního songu The Simpsons.

Simpsonovi se proslavili mimo jiné právě tím, že zapojují do děje popkulturní odkazy a parodují ikony umění, zábavy i politiky - což je věc, bez které se dnes neobejde žádný současný seriál hodný toho přívlastku.

Stali se institucí a být od nich zesměšněn znamenalo dostat se do vybrané společnosti (podařilo se to mimo jiné i Češce Markétě Irglové). Ve 23. sezóně se už objevili Kiefer Sutherland, Michael Cera, Jane Lynchová, Andy Garcia a Jeremy Irons.

Tvůrci Simpsonových mají v plánu ještě dvě série. Na podzim to však vypadalo, že seriál skončí nejpozději po nynější řadě kvůli sporům o honoráře. Stanice patřící pod křídla Murdochovy společnosti News Corporation tehdy uvedla, že si výrobu dalších dílů za současného "obchodního modelu" nemůže dovolit. Šest hlavních dabérů bere v součtu po osmi milionech dolarů za sérii a stanice jim chtěla odměny snížit o 45 procent.

Foto: Fox

Výsledky dohody nebyly zveřejněny; mluvilo se o tom, zda medializace sporu o honoráře není spíš záminkou pro rychlé ukončení Simpsonových. Každopádně seriál se podle čím dál většího množství názorů potácí v křeči.

Simpsonovy stále vytváří režisér Matt Groening a producent Al Jean. Sledovanost sice stále klesá, nicméně ještě před sporem s herci se objevila zpráva, že by jim měl být věnován dokonce celý kanál, kde by běžel seriál stále dokola.

Průměrná sledovanost nejnovější série je 7,1 milionu; což je o 14 procent méně něž loni. V letech 1992-93 sledovalo seriál 21,7 milionů diváků. Popularita dlouho klesá, ale náklady rostou, protože z dabérů se mezitím staly hvězdy první velikosti.

Amerika animovanou rodinku poprvé spatřila 19. dubna 1987 během přestávky pořadu Tracey Ullmanové. Tento kraťas započal třísezónovou sérii skečů, v nichž byl vzhled postav značně odlišný.

Čtěte také:
Fox řekl, že Simpsonovi poběží ještě další dvě sezony

Dvacetiminutový seriál, jak ho známe dnes, se na obrazovkách objevil 17. prosince 1989 s epizodou Vánoce u Simpsonových a sklidil na animovaný pořad nevídané ohlasy. V roce 2007 vznikl i celovečerní film.

Celkově se nyní Simpsonovi vysílají ve více než stovce zemí v 50 jazykových mutacích; jejich celkové tržby jdou díky merchandisingu do miliard. V Česku je dává Prima Cool, která uvádí i příbuzný projekt Futurama; komiksy vydává česky nakladatelství Crew.

Foto: Aktuálně.cz

Simpsonovi bývali vítáni jako podvratný seriál, ale s přibývajícími díly a celosvětovým úspěchem se logicky stávali stále uhlazenější. Na postu „animované sociální satiry" je vystřídala drsnější díla typu South Park nebo Family Guy - tedy série, které by přitom bez žluté rodinky nevznikly.

Bezpochyby nikdo neupře Simpsonovým vliv na formování popkultury. Byli to Simpsonovi, kdo do korektní televizní zábavy konce 20. století vnesli závan cynismu a ironického sarkasmu.

Ještě před několika lety měli Simpsonovi a jejich tvůrci auru nedotknutelnosti a oznámení o nových dílech by vyvolalo vlnu nadšených ohlasů. Už od výroční dvacáté série ale někteří fanoušci diskutují o tom, že autoři promeškali šanci odejít na vrcholu.

Autoři jsou si toho vědomi a snaží se ukázat, že seriál si pořád umí udělat legraci z jiných i ze sebe. Předloni na podzim například nahradili úvodní titulkovou sekvencí „podvratnou" znělkou od britského graffiti umělce Banksyho, podle níž Simpsonovi nejsou „zábava pro celou rodinu", nýbrž hlavně průmyslový produkt vyráběný v asijských robotárnách.

Znělka sice sklidila úspěch jako "temná i vtipná". Nicméně média ji zároveň komentovala jako dobrý výměnný obchod, kdy si obě ikony vypomohly k udržení rebelské pověsti. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 18 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy